Místo formality průšvih. Fotbalisté byli proti Lotyšsku rádi za remízu

Čeští fotbalisté si slibně rozjetou kvalifikaci o evropský šampionát trochu pokazili. Na vytoužené cestě do Francie poprvé zakopli, a to dost nečekaně.

„Pokud bychom nevyhráli, tak z těch zlatých bodů z podzimu trochu ztratíme,“ říkal trenér Pavel Vrba před zápasem. Stalo, co si nepřál.

Dlouho k ničemu nevedla trvalá převaha, bez efektu vyzněl chvílemi drtivý tlak. Chyběly šance, při slibných možnostech pak i kvalitnější zakončení. Když už se zdálo, že Lotyši ubrání senzační výhru, po střele stopera Procházky dorážel zblízka Pilař.

„Co po zápase hráčům říct? Já ani nevěděl. Mohli jsme prohrát i vyhrát. Hráli jsme venku proti lídrovi skupiny, takže s bodem musíme být spokojeni. Na druhou stranu jsme dostali gól v poslední minutě a předtím mohli zvýšit na dva nula,“ přemítal lotyšský kouč Marians Pahars.

Zpackaný signál a darovaný gól

Gól si Češi dali sami. Na pravé straně pokutového území měli výhodu volného přímého kopu, ale rozehráli tak nešikovně, že z toho byl brejk přes celé hřiště.

Nečekaná ztráta. Za inkasovaný gól můžu já, uznal Dočkal

Dočkal dal těžkou přihrávku zpátky Plašilovi, u kterého byl hned protivník, protože signál čekal. Plašil míč špatně trefil a za ním už nebyl nikdo, kdo by situaci zachránil. Višnakovs tak dlouhé sólo zakončil podél padajícího Čecha.

Domácí se nepoučili z předchozí situace, z jiného nepovedeného signálu. Rosický rozehrál roh zpátky na Limberského, posledního českého hráče. Jeho centr byl nepřesný a pak měl co dělat, aby dostihl Šabalu. V poslední chvíli mu míč ukopl.

Lotyši dali teprve druhý gól v kvalifikaci. A v Praze rozhodně nemusel být jediný. Už po pár minutách zahrozili z rohu, do poločasu pak ještě znovu. Čech se pokaždé jen díval, jak míč prolétl těsně vedle.

Ne, nebyl to český den. Zdlouhavé a často i nepřesné kombinace končily před vápnem, případně na následný centr dlouho nabíhal osamocený Lafata.

Čeští fotbalisté od začátku nebyli v pohodě, z nervozity kazili spoustu přihrávek. Nerozuměli si, nepochopili se, jindy si překáželi.

Trpělivost ztráceli i fanoušci, kteří už během první půle několikrát vydechli zklamáním, dokonce i pískali. Mimochodem, pražský stadion v Edenu zdaleka nebyl zaplněný, přišlo jen třináct tisíc lidí.

Za první půli Češi vymysleli jedinou kloudnou akci, vznikla po čtrnácti minutách na pravé straně. Dočkal poslal do uličky Gebre Selassieho, jenž po křídle zasprintoval. Na zpětnou přihrávku si počkal Lafata, ale rána mu příliš nesedla.

Útěcha z 90. minuty

Češi prohrávali už v předchozích duelech v Turecku i s Islandem, ale pokaždé souboj dokázali otočit. Proti slabšímu soupeři ne.

Druhá půle vyzněla herně líp. Pomohlo nasazení Pilaře, který hru rozhýbal. Jenže přes urputnou lotyšskou obranu se domácí prosazovali složitě. Když stoper Procházka odražený míč napálil těsně vedle, trenér Vrba se před lavičkou chytil za hlavu. Lafata hlavičkoval už přesněji, ale to se zase vytáhl hostující brankář.

V 62. minutě to byla jedna z posledních šancí Čechů. Následovala spousta centrů, jenže většina byla nepřesných. A soupeř hrozil z brejků, Šabala, jenž hraje ligu v Jablonci, přehodil Čecha, ale míč doskákal těsně vedle. Brzy poté to útočníka mrzelo, protože Pilař vyrovnal.