Češi si klid v okolí hotelu užívají. Relaxují u PlayStationu

Okolí třípatrového hotelu, který český výběr sdílí se švýcarskou výpravou, nenabízí moc možností k zábavě ve volném čase, na čemž vidí hokejisté pozitiva i negativa. Ke stadionu trvá týmu cesta na tréninky a zápas něco přes čtvrt hodiny.

"Nejsme ve městě, takže se tu nedá skoro nic dělat. Je to jedině dobře, že nebudeme tratit síly a budeme odpočívat. Vedle tu je malá benzínka, což je záchrana, že si můžeme koupit aspoň pití. Možná až bude venku hezky, tak je tu zahrádka, kde si můžeme dát kafe nebo něco dobrýho," řekl novinářům útočník Jakub Klepiš.

Loni v Klotenu to měli hokejisté v případě chuti do haly čtvrt hodiny lesem pěšky. "Určitě je lepší, když se může člověk projít před tréninkem nebo před zápasem, ale nedá se nic dělat. Když se bude chtít někdo projít, tak si obejde halu," usmíval se Klepiš. Dojíždění na stadion nevidí jako problém. "Popovídáme si v autobuse s klukama, zasmějeme se nějakým věcem a uteče to rychle," uvedl Petr Vampola, jeden z dvanácti nováčků na velké mezinárodní akci v osmadvacetičlenném výběru.

Do Mannheimu, který je třikrát větší než Heidelberg a nabízí lepší možnosti pro využití volného času, není problém se vydat. "Je to kousek taxíkem, někteří kluci už se byli projít," řekl Jan Marek před dnešním prvním volným podvečerem po pátečním příjezdu do dějiště. "Jsme tady kvůli hokeji a myslím si, že všichni jsou tady s podmínkami spokojení. Hotel je dobrej a strava v pohodě." V roce 2007 zažil Marek na mistrovství světa v Moskvě nebývalý ruch hotelu Kosmos a stěhování do klidnějšího prostředí v tamním Holiday Inn. "V Moskvě to bylo jak na nádraží, šílený bordel. Nedá se to srovnávat," vybavil si Marek pobyt v Kosmosu. "Tady v Mannheimu je i nádherná hala Myslím si, že je tu všechno dobrý." Vampola přitakal. "Na jednu stranu je škoda, že se nedá tady někam jít. Na druhou stranu si myslím, že si odpočineme a budeme mít čas jen na hokej, dobře regenerovat, odpočívat a přemýšlet nad tím. Určitě se ve volných chvílích půjdeme projít do města," prohlásil.

Ve volných chvílích se hraje v týmu především PlayStation či karty. Vampola patří mezi karbaníky. "Domluvili jsme si s klukama partičku, poker nebo prší. O nějaký drobný si dáme, o nic velkýho, jen tak zabít čas," uvedl plzeňský útočník.

Pokoj sdílí s posilou s Michalem Rozsívalem z New Yorku Rangers. "Hrál jsem s jeho bráchou v Liberci, takže jsem se i s Michalem párkrát potkal. Je to pohodovej kluk, známe se dlouho, věděl jsem, do čeho jdu," dodal.

Klepiš vévodí skupině hokejistů, které pohltil PlayStation. "Hrajeme nejvíc já, Roman Červenka, Milan Gulaš a Martin Růžička," prozradil útočník Omsku, který v Rusku vypiloval své umění tak, že hledá v reprezentaci těžko konkurenci. "Sebechvála smrdí, ale v Prostějově jsem vyhrál já. Je to jen z toho, že v Omsku hraju celej rok. Sázky mezi námi žádný nejsou, protože je proti mě nikdo nechce uzavírat," usmál se Klepiš, kde soupeře v hokeji válcuje s Detroitem.

Při hrách se hokejisté dosyta pobaví. "Hrál jsem s Honzou Markem v Prostějově, porazil jsem ho asi 3:1 a dával jsem mu to sežrat celej večer. Hodně špatně se mu usínalo," popichoval Klepiš. "Já to moc nehraju, ale nevím, jestli to Kuba nemá jako druhý zaměstnání. Hlavně ten hokej, v tom je nepřemožitelnej, fotbal hrajeme všichni. Už s ním nikdo jinej nechce hrát, mastil to od rána do večera v Omsku na báze, asi neměl co dělat," usmíval se Marek.

S Klepišem sedí vedle sebe i v kabině a hráč Omsku se do Marka strefuje i kvůli jeho pěveckému umění při přednesu českých písní, které tradičně vládnou šatně. "Honza si prozpěvuje, ale hodně špatně. Musí se krotit. Říkám mu ať se uklidní, on si zanadává, uleví si a jdeme na led," vtipkoval Klepiš.

Podle něj v kabině není žádný DJ. "Písničky přepíná občas Petr Vampola, ale jsou tam český písničky, který má Áda Bílek na iPodu. Poslouchají to všichni a kdo ne, tak má zatím smůlu. Třeba Lukáš Kašpar je známý tou Metallikou, ale musí to taky poslouchat. Je tichej, takže se k tomu zatím nevyjadřuje," dodal Klepiš.

Další zdrojem zábavy jsou pokoje masérů Petra Bílka a Pavla Vlašice s tradiční nabídkou filmů, kde vládne česká klasika. Populární dvojice zásobuje hokejisty dobrou náladou i z vlastní produkce. "Sem tam zajdeme k masérům, když nemůžeme spát. Popovídat si. Ale po cestě jsme byli unavení, zatím nebyl moc čas na nic," dodal Vampola.

Masážní stůl u vyhlášené dvojice srandistů nebude zahálet, ale třeba Klepiš k nim zavítá spíše jen za zábavou. "Já na masáže nechodím skoro vůbec a to ani v klubu. Když mě nic vyloženě nebolí, tak to moc nemusím. To radši, když po mě šlapou nějaký Thajky nebo něco takovýho. Zajedu si tam po sezoně," dodal dobře naladěný Klepiš.