Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Byznys by měl být víc než romantika, zrušte pravidlo o vlastnění klubů fanoušky!

Sport

  9:00
PRAHA - Už pár let německé celky stále více výsledkově ztrácejí v mezinárodním měřítku na konkurenty z elitních lig. U našich západních sousedů se tak zamýšlejí, jak tento úpadek změnit. Kde že to soudruzi z NDR udělali chybu?

Stanou se majitelé bundesligových klubů většinovými vlastníky? foto: Reuters

Zakážeme vám vstup na stadion a ještě nám zaplatíte škody, vzkazuje Sparta fanouškům

Na přetřes se dostalo pravidlo 50+1, které zakazuje, aby většinovými vlastníky profesionálních týmů byli soukromí investoři. Ti by do týmu mohli přinést kapitál a provádět podobné nákupy, jimiž se jinak přestupní trh jen hemží.

„Naše snaha o změnu pravidla je zde v USA důvodem k povýšeným úsměvům. Prý bychom se měli v Německu bát toho, že v případě zrušení pravidla 50+1 nebudeme konkurenceschopní. Opak je ale pravda,“ řekl v tomto týdnu Karl-Heinz Rummenigge, šéf Bayernu Mnichov, během zámořského turné v rámci přípravy na novou sezonu.

Právě Američané, jejichž liga zatím nesnese porovnání se soutěžemi Anglie, Španělska či právě Německa, si zvykli přivádět hvězdy před koncem kariéry, které ale stále mají komerční potenciál.

V zámoří byl sport vždy byznys, zatímco Němci vnímají bundesligu coby srdeční záležitost.

Tyto kořeny je třeba hledat dávno před rokem 1998, kdy byly německé fotbalové kluby neziskovými organizacemi provozovanými členskými asociacemi. Soukromé vlastnictví klubů bylo zakázáno.

Pravidlo 50+1, které vzniklo právě v roce 1998, je pak vysvětlením, proč jsou klubové finance drženy pod kontrolou. A také proč se daří držet ceny za vstupenky v rozumné výši. 

Zatímco na mnichovský Bayern můžete vyrazit už za 15 eur (necelých 400 korun), na Manchester United si musíte připravit minimálně 30 liber (skoro 900 korun).

Toto pravidlo zakazuje vlastnit komerčním investorům více než 49 procent v daném klubu, a mít tak rozhodující slovo na jeho chod. Existují ovšem výjimky, a to zejména z důvodu historických vazeb na dané podniky či osobnosti.

Evropa je rájem bohatých vlastníků

V ostatních evropských soutěžích je tomu povětšinou přesně naopak, byť i zde existují kluby fungující na fanouškovské základně. 

Mezi ně můžeme řadit i španělské giganty Real Madrid a Barcelonu, řecký Panathinaikos nebo chorvatský Hajduk Split.

Jinak se to ale na fotbalovém trhu movitými vlastníky jen hemží. Němcům se ovšem do otevření trhu s kluby moc nechce. Proč? 

Klub a další příznivci jsou jednou velkou rodinou, která nebaží po velkých ziscích, spíše se těší na jedno setkání za čtrnáct dnů na domácím stadionu.

Fandové si koupí za pár eur lístek, dají si nějaké to pivo, k tomu bratwurst. A pokračují v tom i po zápase, během kterého si užívají dění na hřišti. Zrušení pravidla by mohlo vše změnit.

„Drtivá část investorů chce vydělat peníze. A ty najdou kde? U diváků,“ myslí si generální ředitel Borussie Dortmund Hans-Joachim Watzke. 

Poslední pokus o změnu skončil v březnu neúspěchem, když byla proti většina z 36 klubů 1. a 2. bundesligy. 

Německo se tak (zatím) nestane trhem, kde mohou nakupovat kluby ruští oligarchové, američtí miliardáři nebo bohatí šejkové ze Středního východu. 

„Německý fanoušek chce být zkrátka spojen co nejúžeji se svým klubem,“ dodává Watzke.

„A když začne cítit, že je místo toho pouze zákazníkem, bude z toho problém.“ Fotbalová veřejnost v Německu je ráda ve středu pozornosti, fandění určitým barvám se dědí z generace na generaci. Příznivci si přejí býti osobami, které mohou něco změnit, nechtějí jen slepě kupovat vstupenky, suvenýry a přihlížet zpovzdálí na dění v klubu.

Kolik stojí členství v klubu?

Najdou se i výjimky. A jedna z nich současnou diskusi nastartovala. RB Lipsko pravidlo 50+1 neporušuje, ale i tak je vlastněno bohatou společností Red Bull, v čemž fanoušci ostatních klubů vidí jeho strmý vzestup.

Jak to „poddaní“ boháče Mateschitze udělali? Abyste se stali členem lipského klubu, musíte zaplatit 800 eur. 

Členovi klubu Bayernu přitom stačí zaplatit „jen“ 60 eur. I proto má Bayern 290 tisíc členů s volebním právem, RB Lipsko jen 17. Většinou pak jde o zaměstnance právě Red Bullu.

A silné týmy se nyní snaží, aby se podobně pravidlo obcházet už více nemuselo. Důvod je nasnadě. Německé kluby zažívají postupný ústup ze slávy. 

Ve finále Ligy mistrů byl naposledy Bayern Mnichov v sezoně 2012/13, pokud se podíváme do historie Evropské ligy, je čekání ještě delší (už devět let, od účasti Werderu Brémy).

Podobně strádají Němci také na přestupovém trhu. Příkladem budiž Ousmane Dembélé, který loni odešel z Dortmundu do Barcelony za skoro tři miliardy českých korun. 

Rekordem opačným směrem je pak přestup Corentina Tolissa z Lyonu do Bayernu za třetinu, tedy v přepočtu zhruba miliardu korun.

Dokud se dařilo německé reprezentaci na mezinárodní scéně, tak úplně to nevadilo. Jenže výbuch party Joachima Löwa na nedávno skončeném světovém šampionátu kauzu kolem pravidla 50+1 opět otevřel.

Minimálně tak, jak navrhují zástupci Eintrachtu Frankfurt. Že by bylo na každém klubu, jakou cestou se vydá. 

Tento návrh podporuje i zmíněný Rummenigge. Jakým směrem by se vydal jím řízený Bayern, v němž mají dohromady 25procentní podíl Allianz, Audi a Adidas, není třeba dodávat.

Kdy se u našich západních sousedů dočkají a zbaví posměchu z okolních zemí?

Autor:

pronájem bytu 1+1 v RD
pronájem bytu 1+1 v RD

Zahradní, Horoušany - Horoušánky, okres Praha-východ
9 000 Kč/měsíc