Bývalý mistr světa a vítěz Stanley Cupu Roman Turek ukončil kariéru

Strakonický rodák Turek se stal ikonou jihočeského mužstva, za které chytal v letech 1991 až 1995 a znovu po návratu z NHL od roku 2004. Ve 40 letech však náhle s hokejem končí. "Cítil jsem, že se do hokeje musím moc nutit, neměl jsem ze hry radost. Ty radostné pocity ze hry vyšuměly. To byl důvod, proč jsem se rozhodl tak, jak jsem se rozhodl," řekl klubovému webu Turek.

Roman Turek dovedl Českou republiku v roce 1996 k prvnímu zisku titulu mistrů světa. Video ze závěru finále s Kanadou:

Připustil, že ho divný pocit provázel už po letní přípravě na suchu. "Vždycky jsem se hrozně těšil na led, ale letos to bylo takové jiné. Ty dva týdny, které jsme byli na ledě, jsem zkoušel tenhle pocit zlomit. Ale prostě nastala ta chvíle, kdy jsem pochopil, že je to všechno, co jsem hokeji mohl dát," uvedl Turek.

Okamžiky, kdy měl pocit, že by dal hokeji nejradši sbohem, už několikrát prožil, ale vždy je velmi záhy zahnal. "Samozřejmě jsem měl v sezoně mnohokrát chvíli, kdy jsem si říkal, že bych se na to nejraději vybodl, ale vždycky jsem zároveň cítil chuť a odhodlání tenhle pocit zlomit. Teď už jsem ho najít nedokázal," přiznal Turek. "Nemohl jsem dát hokeji maximum a mít z něj radost, proto jsem se rozhodl přenechat místo mladším," dodal mistr světa z roku 1996. Na mysli měl především Jakuba Kováře.

Talentovaný dvaadvacetiletý brankář trpělivě čekal na svou šanci, nyní by mohl dostat důvěru jako týmová jednička. I jeho výkonnost prý Turkovi ulehčila rozhodování. "Kuba odchytal výborné zápasy, nasbíral už nějaké zkušenosti. Myslím si, že je psychicky nesmírně silný," ocenil Turek.

Věří, že vedení klubu nijak výrazně nezkomplikoval situaci. "Navíc přišel z juniorky Šimon Hrubec. Nejsem si jistý, jaké bude mít vedení další plány, ale Šimon je rozhodně schopný zaskočit. Má velkou budoucnost. Po téhle stránce nemám obavy," prohlásil vítěz Stanleyova poháru s Dallasem z roku 1999.

Svým rozhodnutím všechny natolik zaskočil, že ho ani neměli možnost přemlouvat k opaku. Ani Kovář nemohl Turka požádat o to, zda by mu v příští sezoně nekryl záda z pozice týmové dvojky. "Kuba to opravdu nezkoušel. Když jsem mu to svoje rozhodnutí oznámil, tak mu padla brada a nebyl ze sebe schopný dostat slovo," řekl Turek. "Pro něj to byl šok, asi jako pro všechny kolem, kterým jsem to řekl." Přemlouvání nepřipustil ani ze strany zástupců klubu. "Já je k tomu ani nepustil. Vysvětlil jsem jim svoje důvody, oni je pochopili a přijali je.

Můj krok nebyl nejistý, byl jsem rozhodnutý skončit. Hodně emotivní to pro mě bylo, když jsem konec kariéry oznamoval klukům v kabině. Ale i tohle jsem zvládl," přiblížil Turek.

Jeho pevnému rozhodnutí se prý zdráhala uvěřit i rodina. "Manželce jsem řekl ve středu ráno, že jdu na trénink a po něm to ukončím. Ona mi moc nevěřila, ale když jsem přišel domů a řekl, že to mám za sebou, tak na mě koukala a říkala, jestli to myslím vážně. Jestli jsem si to přeci jen nerozmyslel," uvedl Turek. Také syna hodně překvapil. "Od chvíle, co se narodil, tak mě znal jen jako hokejistu, pro něj to bylo hodně zvláštní," připustil.

Tuší, že na dny bez hokeje si bude muset teprve zvyknout. "Asi mi pár dní potrvá, než ten humbuk kolem mě utichne a než se s tím já sám sžiju. Počítám s pár dny naprostého volna a pak teprve začnu přemýšlet, co budu dělat dál, aby mě něco nutilo vylézt z baráku," přemítal Turek. Domnívá se, že brankářskou výstroj už na sebe nikdy neobleče. "Ani nějaké exhibice by mě nelákaly. Když už bych měl jít si zahrát na led, tak spíše jako hráč než jako brankář," prohlásil.