Ještě v devadesátých letech sportovci končívali kariéru maximálně v 35 letech. Výjimku tvořili golfisté, jezdci na koních, automobiloví závodníci, střelci či jachtaři.
Když ale někdo ještě ve čtyřiceti letech pobíhal po trávníku a kurtu nebo se proháněl po ledě, byl brán za přírodní úkaz.
Stačí si připomenout olympijské vítěze z Nagana, kde byli Vladimír Růžička v 34, Dominik Hašek v 33 a Petr Svoboda v 32 letech bráni za veterány.
Dvaatřicet let měli na fotbalovém Euru 1996 i Luboš Kubík a Miroslav Kadlec, o dva roky více tehdy nejstarší muž českého stříbrného výběru Radek Drulák.
A také oni byli vybráni do týmu především kvůli svým zkušenostem, aby vyvážili mladou krev kolem Pavla Nedvěda a Karla Poborského.
Na přelomu tisíciletí se však začal klást větší důraz na životosprávu, stravu a kondiční připravenost, čímž se zvýšila i dlouhověkost sportovců.
„Myslím si, že za pár let se bude do sportovního důchodu chodit klidně až v padesáti,“ uvedl v magazínu Pátek LN lékař Jaromír Jiřík, specialista na sportovní medicínu, který působil mimo jiné u několika tuzemských olympijských výběrů.
„Sportovní dlouhověkost je hodně individuální. Každý si svou kariéru sám zkrátí nebo prodlouží podle toho, jak na sobě pracuje. Možnosti jsou dnes rozhodně daleko větší, proto i věk, který člověka omezuje, je vyšší než třeba před dvaceti lety.“
„Je strašně důležité, aby daný sport stále člověka bavil, to dělá de facto sto procent úspěchu. Je to stejné jako s jinou prací. Jakmile vás přestane bavit, nebudete mít motivaci snažit se v ní pokračovat, hledat nové věci,“ dodal.
Nikomu tak nepřišlo divné, že americký obránce Chris Chelios hrál v NHL až do 48 let, Dominik Hašek ve 45 letech vychytal Pardubicím extraligový titul a ve stejném věku má nyní stále vysoké ambice Jaromír Jágr.
Zvláštní nikomu nepřipadal ani návrat Martiny Navrátilové na kurty, který v roce 2006 v téměř padesáti letech korunovala triumfem ve smíšené čtyřhře na US Open.
Jágr chce znovu na olympiádu
Basketbalové legendy John Stockton a Dikembe Mutombo hrály v NBA v 41, respektive 42 letech, fotbalisté Ryan Giggs a Francesco Totti si ve čtyřiceti zahráli slavnou Ligu mistrů, gólmani Brad Friedel a Shay Given zase jako čtyřicátníci chytali v Premier League.
Německý cyklista Jens Voigt ve 42 letech absolvoval Tour de France, stejně tak i Američan Chris Horner, který v roce 2013 ve 41 letech dokonce vyhrál jednu z etap na Tour.
Ve čtyřiceti letech jezdil profesionální závody i Lance Armstrong. Letos se na Tour de France ve 40 letech představil španělský cyklista Haimar Zubeldia.
S dlouhověkostí sportovců souvisí i návraty k profesionální kariéře poté, co ji už jednou ukončili. Jedním z případů je někdejší světová tenisová čtyřka Kimiko Dateová-Krummová. Japonka se v roce 2008 vrátila k profesionální kariéře v 37 letech po dvanáctileté pauze.
A podruhé a definitivně kariéru ukončila v pondělí doma v Tokiu, kde odehrála poslední zápas. Krátce před svými 47. narozeninami se tak definitivně rozhodla vyřešit své problémy s koleny.
V květnu se totiž k turnajům vrátila po patnáctiměsíční pauze, kterou si vyžádala rekonvalescence po operaci obou kolen.
„Zdravotní problémy už mi nedovolí hrát tak, jak jsem byla zvyklá dříve. Nebylo by fér vůči nikomu, abych v tenisu pokračovala,“ psala veteránka smířeně na svém blogu.
„Byla jsem odhodlaná pokračovat do dne, kdy nebudu moct ignorovat svůj vnitřní hlas. Přežila jsem dvě bolestivé operace kolen, překonala jsem drsnou rehabilitaci a tvrdý trénink, abych se dostala zpět do formy a mohla hrát turnaje.“
„Už to byl pro mě velký úspěch, ale když srovnám úroveň své hry před zraněními a nyní, uvědomuju si, že vznikla mezera a v mém věku ji není vůbec snadné dohnat,“ dodala.
Naopak kariéru ani ve 45 letech nehodlá ukončit hokejový fenomén Jaromír Jágr. A to přesto, nebo možná právě proto, že si jej v letní přestávce nevybral dosud žádný z klubů NHL. Kdyby mu to v Americe nevyšlo, s hokejem letos určitě končit nebude.
„Hokej je moje zaměstnání, které dělám už skoro třicet let, a věřím, že jsem v něm docela dobrý nebo jsem byl docela dobrý, a to je hlavní důvod, proč v něm chci pokračovat. Kdybych mohl, postavil bych teď tým jenom na samých Jágrech a do branky bych dal Dominika Haška,“ vtipkoval Jágr pro magazín Proč ne?!.
A pokud by mu nevyšlo angažmá v NHL, rád by se podíval do Pchjongčchangu na své už šesté zimní olympijské hry. Tím by se zapsal do historie, protože by se vyrovnal v počtu účastí na hrách hokejovému rekordmanovi Raimu Helminenovi z Finska.
