„Neuvěřitelné se stalo skutečným. Poprvé v životě jsem na pole position a ještě k tomu doma před zraky deseti tisíců fanoušků, zkrátka něco nepopsatelného,“ vyprávěl motocyklista po kvalifikaci.
Ta připomínala šachovou partii. V závěru mnozí piloti vyčkávali, dávali si přednost a chtěli v posledním rychlém kole využít vzduchového pytle. Jenže vše protaktizovali, a než vjeli do rychlého kola, časový limit pro kvalifikaci vypršel! To Kornfeil nikoliv.
Gratulujeme. Jaké jsou bezprostřední dojmy z kvalifikace?
Asi mi vše dojde až za chvíli. Strašně děkuji Johnu McPheemu (soupeř) a jeho týmovému kolegovi Nepovi, že se rozhodli v tom posledním stoupáku před cílem nasadit. Kdyby to neudělali, tak to poslední rychlé kolo nestihneme. A já byl v pravý okamžik na pravém místě. Nepa nás dva táhl, v nájezdu na stadion jsme ho předjeli a pak jsem předjel i Johna, protože jsem cítil, že mě brzdí. Nervy pracovaly, ale to poslední kolo bylo téměř dokonalé. A děkuji i týmu, že mi připravil tak dobrou motorku. Všechno nám tu funguje, takže v neděli nic nebráni tomu, abych jel v první skupince.
Jak jste prožíval taktické šachy v závěru?
Bylo to strašné! Šest minut před koncem kvalifikace jsem mechanikům řekl, ať mi sundají motorku, že budeme vyjíždět. Ale čekal jsem, až se přidají další. Manažer a šéfmechanik pak sledovali, kdy ostatní vyjedou. Ukázali mi, jenže on vyjel jen jeden, takže jsem zastavil na konci boxové uličky a stál uprostřed tratě jako jitrnice další minutu. Motorka se strašně přehřívala, měla 112 stupňů, normálně je to 73. Říkal jsem si: Ať se nic nestane. Chtěl jsem se svézt za Filipem Salačem, ale tomu to zdechlo. Pak si vyjeli i ostatní, ale celé zaváděcí kolo bylo o taktizování. Nikdo nechtěl jet.
Byl to extrém?
V kvalifikacích Moto3 se to stává často, ale tohle extrém skutečně byl.
Věděl jste, že stihnete do rychlého kola najet před limitem?
Jo! Sledoval jsem každou velkoplošnou obrazovku, která je okolo tratě. V jedné části jsem viděl, že zbývá 28 vteřin a že za tu dobu to musíme stihnout do cíle. A dojeli tam za 20 vteřin.
  |
I podle výsledku je jasné, že jste si od mechaniků vyprosil na kvalifikaci lepší motor, jak jste chtěl. A ještě lepší máte v záloze na závod?
Doufám, že je ještě lepší. Je zcela nový, zatímco tento má najeto 400 kilometrů. V neděli ho ještě otestuju v ranním zahřívacím tréninku.
Jaká bude taktika?
Když odstartuju dobře a nikdo tam nebude, budu se snažit jet dopředu. Ale problém je ten, že když fouká, tak při výjezdu na áčko (tribunu) je protivítr. Takže i když budu mít náskok dvě desetiny, stáhnou mě. Je to loterie, takže možná bude lepší šetřit gumy. Strategie bude strašně důležitá. Bude důležité, co mi ukáží na boxové zdi, abych věděl, kolik nás jede ve skupině. To všechno bude hrát roli.
Bude nervozita? Nebo natěšení?
Když jsem startoval z prvních řad, tak jsem býval nervózní. Nevím, čím to je, ale tady v Brně si to prostě užívám. Je to asi tím, že tady cítím podporu ode všech. Když projíždím padokem, všichni mě zastavují, plácají po ramenou. Od prvního tréninku funguje motorka, takže mě to nechává v klidu. Zdá se mi to jako takové jednoduché závodění.
Panuje krásné počasí, vy budete na startu první. O kolik víc nalákáte lidí?
Chlapi, to bude záležet na vás, jak o tom napíšete. Samozřejmě je potřeba to prodat co nejvíc. A bylo by fajn, kdyby lidi došli na Kornfeila. To je nejvíc, co pro mě může být.
V posledních závodech jste se proplétal startovním polem zezadu. Jaký to teď bude nezvyk?
Jsem zvyklý, že sleduji kluky před sebou a podle nich jedu. Teď před sebou nikoho mít nebudu, jen vzduch, který je neviditelný. Bude to složité, ale není to moje první Velká cena, takže vím, co si pohlídat na startu. Budu se snažit být v první zatáčce první. Aby to tam třeba někdo nechtěl kolem mě poslat a já hned nespadl. Bude to těžký závod, protože v Brně je kvůli těm dlouhým rovinkám těžké se utrhnout.
