Haškovo číslo nyní visí u stropu First Niagara Center a dva týdny před 50. narozeninami se zařadil po bok šesti klubových legend Gilberta Perreaulta (číslo 11), Ricka Martina (7), Reneho Roberta (14), Tima Hortona (2), Dannyho Gareho (18) a Pata LaFontainea (16).
Haška přivítalo 17.565 fanoušků bouřlivými ovacemi. „Myslím, že mě nikdy neomrzí slyšet aplaus fanoušků Sabres,“ usmíval se Hašek na začátku svého projevu na ledě. „Je pro mě velké ocenění být jedním ze sedmi hráčů, jejichž číslo bylo vyřazeno. Po boku Gilberta Perreaulta, jeho spoluhráčů, Tima Hortona, Dannyho Gareho a mého skvělého spoluhráče Pata LaFontainea.“
Stejně jako vstupu do torontské Síně slávy se i vyřazení čísla v klubu NHL dočkal Hašek jako první Čech. Pohled na jména, ke kterým stoupal i banner s jeho číslem 39, v něm vzbuzoval respekt. Na led ho přinesli Robert a Gare. „Připomíná mi to, že Buffalo je opravdu speciálním hokejovým místem,“ řekl legendární gólman a poděkoval klubu, celému městu i fanouškům za nezapomenutelné roky kariéry.
V Buffalu působil Hašek v letech 1992 až 2001. Během té doby získal šestkrát Vezinovu trofej pro nejlepšího brankáře NHL. V letech 1997 a 1998 si vysloužil také Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL, kterou získal dvakrát jako první gólman v historii, a Lester B. Pearson Award (dnešní Ted Lindsay Award) pro nejlepšího hráče podle hráčské asociace NHLPA.
Dvakrát (v letech 1994 a 2001) také získal William M. Jennings Trophy pro brankáře týmu, který obdržel v sezoně nejmenší počet branek. Loni v březnu byl Hašek také jako 42. v pořadí uveden do klubové Síně slávy Buffala.
„Měl jsem možnost hrát se skvělými spoluhráči, na které jsem se mohl spolehnout. Bez kluků jako jsou Michael Peca, Richard Šmehlík, Pat LaFontaine, Alexej Žitnik a mnoho dalších bych tu dneska nestál. Díky nim jsme byli schopni dosáhnout při mém působení tady tak skvělých úspěchů,“ ocenil Hašek bývalé parťáky z týmu.
Sabres získali Haška z Chicaga za brankáře Stephana Beauregarda a výběr ve 4. kole draftu. Vychytal jim v NHL 234 vítězství ve 491 zápasech a s 55 čistými konty drží klubový rekord. V play off má Hašek klubová maxima v počtu zápasů (68), výher (37) a čistých kont (6). V roce 1999 pomohl Sabres k postupu do finále Stanleyova poháru.
Číslo 39 si vzal v NHL až v Buffalu a strávil s ním zbytek kariéry v zámoří. „V Česku jsem nosil devítku, protože když mi bylo šestnáct, tak byl jeden z hráčů nemocný a dali mi číslo 9. Chytal jsem dobře, tak mi řekli, ať si ji nechám. Když jsem přišel do Chicaga, nikdo se mě neptal. Dávali mi čísla 31, 34 a zase 31,“ vyprávěl Hašek.
„Pořád si pamatuju, jak při mé první sezoně v Buffalu přišel před přípravným kempem v Sabreland (kustod) Rip Simonick a ptal se, jaké číslo chci. Poprvé v mém životě se mě někdo zeptal, jaké chci číslo. Opravdu poprvé. Chtěl jsem si vzít jiné než tu devítku v Česku, tak jsem sáhnul po čísle 39 a měl jsem ho pak zbytek kariéry,“ líčil Hašek.
    |
Stanleyova poháru se dočkal až v letech 2002 a 2008 s Detroitem. Tam byl vyměněn v červenci 2001. „Byla to těžká situace pro Sabres i pro mě a já jsem byl ten, kdo o výměnu požádal. Rozhodl jsem se jít do týmu, který bude mít dobrou šanci na Stanley Cup. Byly to těžké týdny, ale myslím, že za čas na to obě strany zapomněly,“ prohlásil Hašek.
V NHL odchytal za Chicago, Buffalo, Detroit a Ottawu celkem 735 utkání s průměrem 2,13 obdržené branky na zápas a s úspěšností 92,2 procenta. S 389 výhrami mu patří 12. místo v historii a s 81 čistými konty se dělí o šestou pozici. V bojích o Stanleyův pohár měl ve 119 utkáních průměr 2,02 gólu na utkání, úspěšnost 92,5 procenta a vychytal 14 nul.
Jeho slavnostní chvíle byla o to pikantnější nejen tím, že se odehrála před duelem Buffala s Detroitem, ale v zápase pak proti sobě nastoupili čeští brankáři Michal Neuvirth za Sabres a Petr Mrázek za Detroit. Pro oba byl Hašek vzorem, Neuvirth navíc nosí jeho podobiznu na masce. „Je to něco navíc. Asi mohu být pyšný, jestli jsem na ně měl nějaký vliv,“ dodal Hašek.
