Když v anglické části jeden z reportérů položil otázku oběma hráčkám a Američanka kývla na českou parťačku, Šafářová se usmála a řekla: „Dneska mluvím já.“
Vtom jí spadl telefon pod stůl. „Hlavně žádný stres,“ poznamenala Matteková-Sandsová.
Pak se dohadovaly, jestli jedna navštíví doma tu druhou, jak to plánují už delší dobu. „Já si nemyslím, že přijedeš do Česka,“ rýpla si Šafářová. „Je tam teď moc zima,“ pokračovala v přátelském pošťuchování Američanka.
Šafářová: „Ale je to krásná země. Jednou přijedeš!“
Matteková-Sandsová: „Vím, že máš doma vyhřívanou podlahu.“
Šafářová: „Jasně, můžeš po ní chodit a cítit se, jako bys byla v teple.“
Ale podle devětadvacetileté Češky je pravděpodobnější, že ona navštíví Mattekovou-Sandsovou ve Phoenixu, než že by přijela jednatřicetiletá výstřední Američanka do Prahy, potažmo do Brna. „Tak za rok, jo?“
A příští rok budete mít, Lucie, i ty růžové vlasy, které byly předmětem finálové sázky?
Škoda, co? Mně by to nakonec nevadilo s tím pohárem. Ale co se dá dělat. Hrály jsme i o post deblové světové jedničky pro Beth, to taky nedopadlo, ale věřím, že se stane jedničkou hned zkraje příští sezony. Tým Bucie se vrátí silnější.
  |
Jak hodnotíte učinkování v Singapuru?
Mohly jsme už po prvním zápase letět domů (vyhrály z mečbolu). Sehrály jsme tady výborné tři zápasy. Můžeme být spokojené, jak dopadla sezona. Byl to krásný týden, i když jsme si samozřejmě chtěly odvézt trofej. Ale Makarovová s Vesninovou hrály opravdu výborně. První set byl o jednom o dvou míčích, pak to bylo o jeden brejk. Mohlo to dopadnout na obě strany, bohužel to nevyšlo. Bojovaly jsme, nechaly jsem tam všechno. Ale jinak máme za sebou super sezonu - vyhrály jsme čtyři turnaje a dvakrát prohrály ve finále. Je mi vždycky potěšením hrát s Bethanií.
Pomáhá vám vítězná nálada ze čtyřhry a pohoda v týmu i mimo kurt také v návratu mezi singlovou špičku?
Určitě. Když jsme vyhrály Australian Open 2015 poprvé společně s Betty, tak mě to nakoplo do singla, protože jsem tam tehdy prohrála v prvním kole a byla jsem z toho hrozně smutná. Po prvním grandslamovém titulu v deblu jsem pak měla nejlepší sezonu v kariéře (hrála finále Roland Garros a dostala se do první desítky žebříčku WTA). Ale je potřeba potrénovat a mít tenisovou i fyzickou výkonnost zpátky, na svém maximu.
Žebříčkově jste ve dvouhře až v sedmé desítce, na druhou stranu je to jenom číslo. Pocitově máte elitní desítku jak daleko?
Teď je to hodně vzdálené. Nedostanu se na největší turnaje (na Australian Open ano), takže budu muset hrát na kvalifikace. Sbírat body na menších turnajích. Než se člověk vydrápe zpátky, tak to trvá nějakou dobu. Ale jsem odhodlaná do toho jít a dát tomu příští rok všechno. Fyzicky se cítím dobře. Každopádně to nebude jednoduchá cesta.
Berete stříbrný talíř za finálovou účast na Masters jako odměnu za to, jak jste se dokázala po zdravotních problémech vrátit na kurty, nebo spíš jako motivaci do další práce?
(usmála se) Na to, že to byl první rok po tak dlouhé nemoci, tak můžu být spokojená. V deblu byla sezona absolutně skvělá, v singlu bych chtěla být výš. Ale můžu být spokojená, že tady jsem zdravá a šťastná. Teď je potřeba si odpočinout a udělat hodně dobrou přípravu, abych byla stoprocentní.
