Samková jela poslední, ale dokázala zabojovat a vydřela bronzovou medaili |
Když k ní dorazil jeden z trenérů Jakub Flejšar, poklekl a objal jí nohu. „Ne, necítím se jako princezna,“ usmívala se tomu Samková.
„Cítím se jako dobrá jezdkyně na snowboardu, že to prkno trochu ovládám,“ doplnila čtyřiadvacetiletá jezdkyně.
K bronzu ale vedla složitá cesta. Sice vyhrála kvalifikaci, ale ve všech vyřazovacích jízdách útočila zezadu.
Ze čtvrtfinále postoupila druhá, semifinále díky výbornému závěru vyhrála a ve finále se stihla z posledního místa dostat na třetí.
  |
„Občas jsem takhle předjížděla, ale těch závodů není tolik. Tady se předjíždělo od první rozjížďky, ale cítila jsem se dobře a jsem ráda, jak to vyšlo. Fakt mě to bavilo a doufám, že všichni viděli, že ten náš sport je docela dobrej,“ řekla.
Hlavně finále nabídlo fanouškům napínavou podívanou. Samková po strmém startu jela v polovině pole, ale pak se propadla na šesté místo. „Asi proto, že jsem měla kameru na hlavě, aby se lidi koukli,“ vtipkovala.
Kameru měla na helmě už v Soči. „Když jsem byla v třetí klopené zatáčce, tak jsem si říkala, že jsem hrozně vzadu, ale nakonec to dopadlo hezky uprostřed,“ uvedla.
Na závěrečné pasáži tří skoků se posunula dopředu a už tušila, že dosáhne na stupně vítězů. „Věřila jsem si, ale říkala si, že to bude těsný,“ řekla.
Po dopadu posledního skoku udělala manévr, pošoupla prkno dopředu a při tom padala.
„Já jsem to moc nevychytala. Strkala jsem prkno před sebe, abych se tam narvala víc. Většinou to končí pádem, ale spadla jsem dřív, než jsem chtěla,“ smála se.
Když výsledková tabule potvrdila bronz, začala juchat. Helma letěla vzduchem, Samková se rozběhla k freestylistům a skočila do nafukovací bariéry. Stadionem se neslo její jméno.
„Tady bylo najednou hrozně Čechů. Nečekala jsem takový fanklub,“ zmínila početný zástup českých fanoušků na jinak zpola zaplněné tribuně.
Na stupně vítězů šla s vlajkou, kterou měla od malé holčičky. „Gabči. A bylo dojemný, jak byla šťastná. Taky bych byla, kdybych byla takhle malá. Asi jsem starší a víc sentimentální,“ řekla.
„Asi mi došlo, že je těžké vyhrávat svěťáky a ještě po těch čtyřech letech být na pódiu znovu je úplně geniální.“
Večer si pověsí na krk při ceremoniálu bronzovou medaili a pojede slavit do Českého domu. V sobotu se těší na hokej s Kanadou a před odletem domů ještě třeba na kvalifikaci Big Airu. „A pak bude doma nějaká veselost. Jsem fakt ráda,“ řekla.
