3. června 2017 19:19 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Bronz je taky kov, uklidňoval se Prskavec. Musel jet na riziko

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiří Prskavec | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Prskavec | foto: ČTK

TACEN A medaile se sypou dál. Kajakář Jiří Prskavec si odváží cenný kov i ze čtvrtého vrcholného závodu po sobě. Tentokrát je jeho medaile z bronzu, zrodila se na mistrovství Evropy v Tacenu a především na záludné trati, o které tvrdil: „Nesnáším ji.“ A takhle se to stalo.

Jiří Prskavec starší, táta a kouč, kráčí před finálovým kláním kajakářů k tacenskému kanálu, usměje se, ale v obličeji mu hraje i nervozita. „Tady musíte mít kliku na vodu,“ povídá.

Pak pohodí hlavou: „Ale co, kdo na to má, tak to musí dát.“

Jeho syn na to má. Tolikrát už prokázal ekvilibristiku v peřejích, umění improvizace i vlastní psychickou odolnost. Přestože tvrdí: „Na startu nikdy nejsem klidnej.“

Teď si navíc na start musí počkat déle než obvykle. Další z průtrží mračen, hrnoucí se všem na hlavy ze slovinského nebe, s sebou přináší i silný vítr, branky si poletují, kam chtějí, a jury odkládá finálové klání o patnáct minut.

Naštěstí se ještě nezačal převlékat do závodního, když ta zpráva dorazí. Čtvrt hodiny zdržení je v pohodě, za tu dobu snad neztuhnu, uklidňuje se.

Když už je v kajaku konečně nachystán na startu, tacenský hlasatel jej představuje: „Jiři Prskavec, evropski prvak.“ Což neznamená, že je prvák (ačkoliv na vysoké škole v prvním ročníku právě studuje), ale že přijel do Tacenu coby obhájce evropského zlata z Liptovského Mikuláše.

Ze semifinále postoupil šestý, a taková pozice mu sedí. S oblibou přece říká: „Rád útočím zprostředka.“

Tak a jedeme. Při „pitvě“ své semifinálové jízdy předtím na videu odpozoroval: Nejvíc času jsem tam odložil mezi brankami číslo 2 a 5. Tam to musím ve finále risknout, zkrátit a zajet ten úsek buď-anebo.

Ve dvojce a trojce se mu plán daří. Zato pak... „Nesmyslně jsem pustil špičku nahoru, zaseklo se mi to, ztratil jsem čas, sílu, rychlost, všechno.“

No dobře, v tom případě musí zajet buď-anebo zbytek trati. S čímž už má z minulosti také bohaté zkušenosti, jen vzpomeňte na olympiádu.

Sám sobě si nařídí: Teď musíš jet hranu!

Což se také děje. „Muselo to být hustý. Už se těším, až se mrknu na video,“ pronese v cíli.

Časomíra mu ukáže čas 84,03 a o čtyři desetiny průběžně druhé místo za Polákem Popielou. To je výborné, jenže... Stále sedm z patnácti finalistů čeká nahoře.

Věří nicméně: Na tu placku mi to klapne, ta jízda byla dost povedená.

Slovinští fanoušci byli zklamaní

Slovák Grigar, krajan Přindiš, ani Brit Bowers jej nepřekonají. Potom ani Němec Schubert, i když při jeho koncovce Prskavcovi zatrne. Jen šest setin je dělí. Ne nadarmo o českém kajakáři říkají, že je expertem na setinová rozhodnutí.

„Já to na ty setinky umím, to všichni víme,“ sám se uculí.

Vzápětí září Polák Polaczyk, jde do vedení a odsouvá jej na třetí příčku. Tak ještě dva. Ani Francouz Neveu, ani Rakušan Oschmautz, nejlepší semifinalisté, naštěstí rychlejší nejsou. Česká i polská radost vypukne naplno. Ačkoliv. Stop... Ještě ne. Portugalci Launayovi povolili rozhodčí opravnou jízdu.

Prskavec ji sleduje od cíle a při druhém mezičase se uklidní: „To už nedá.“

Jiří Prskavec

Jiří Prskavec

Jiří Prskavec

Jiří Prskavec

Přiběhne táta, objeme ho. Zase to zvládli. Zase mají medaili.

„Jsem hrozně šťastnej. Má první medaile v Tacenu, kde se mi nikdy nedařilo,“ vykládá bronzový kajakář. „Jsem neskutečně rád, že i po té chybě na začátku jsem to tady dokázal zlomit.“

Kolem chodí poněkud zasmušilí Slovinci v tričkách fanklubu Petera Kauzera, zdejší vodácké modly, kolem které se v Tacenu všechno točí, na kterou však zbyla za pátým Vítem Přindišem jen šestá příčka.

„Říkal jsem si, že by bylo hezký skončit tady za Peterem, protože ten by si vyhrát zasloužil,“ svěřuje se Prskavec. „Ale Popielovi tu medaili taky hodně přeju, třikrát už byl na Evropě čtvrtý. Jsem rád, že na té bedně budeme stát spolu.“

Pozdě odpoledne si na ni při slavnostním ceremoniálu stoupne. Po světovém triumfu v Londýně 2015 a evropském v Liptovském Mikuláši 2016 nyní žije Jiří Prskavec v době bronzové, která pro něj začala už loni v olympijském Riu.

„A i v téhle době se mi líbí. Bronz je taky kov, ne?“

Hlavně, že ty kovy stále přibývají.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz