Bude ještě někdy vyhrávat? A kdy? David Svoboda jen krčí rameny.
Protože zdraví, které potřebuje i olympijský šampion, jej nepodrželo a od loňska nezávodí. V závěru roku se vrátil z Colorada, kde měsíc zadělával na velký návrat. Na lednovou druhou etapu přípravy už ale do Ameriky neodjel. Co se stalo?
Na zlaté olympijské trati v Londýně
"Levá noha mě bolela pořád. Myslel jsem, že jde o nějaký posttraumatický stav, protože všechna vyšetření před odletem do Ameriky dopadla dobře, takže jsem hodně natrénoval i přes bolest. Jenže o posttraumatický stav nešlo," pokyvuje hlavou.
Téměř celou loňskou sezonu promarodil s únavovou zlomeninou zmíněné levé nohy. Úplně poslední diagnóza však zní, že příčinou jeho potíží byla zablokovaná bederní páteř, která tudíž špatně tlumila nárazy a všechno se přenášelo do nohou.
Optimismus neztrácí
"Obě byly přetěžované, nestíhaly regenerovat a proto tam vznikaly různé záněty a bolesti," popisuje devětadvacetiletý Svoboda a překvapí nadhledem, s jakým vysvětluje odborné záležitosti. "Po všech těch bolístkách už znám svoje tělo tak dokonale, že bych si mohl otevřít poradnu, ne-li ordinaci," usměje se závodník pražské Dukly, byť poněkud hořce.
Nyní už je mu hej, pokud to lze v jeho situaci říci. "Cvičením a posilováním zad a pánve se snažím všechno srovnat tak, aby k chronickému přetěžování nohou už nedocházelo. Téměř denně běhám, byť ještě nemůžu úplně naostro - to abych udržel fyzičku nabranou v prosinci v Americe. A věřím, že do tří čtyř týdnů budu moci trénovat naplno," těší se.
Pětibojař David Svoboda se zlatou medailí po triumfu v Londýně
Snaží se nahlížet na všechno zvesela, i když přiznává, že po osmi měsících, a tak dlouho vlastně stojí mimo hru, to není jednoduché. "Chce se mi říci, že jsem optimističtější, než jsem býval. Což může někomu připadat jako nuda, to už tady v případě Davida Svobody přece bylo, že? Proto chci být ve výrocích opatrnější. Dobře vím, že nejdřív se musím uzdravit a teprve pak se můžeme bavit o tom, jak uspět na červencovém mistrovství Evropy a zda tam vůbec mám jezdit. A jak zazávodit na zářijovém mistrovství světa. Tam už bych jel rád," přiznává.
S myšlenkami na Rio
A i kdyby letos návrat nestihl, nedělá z toho tragédii. "Nejdůležitější je uzdravit se, abych mohl závodit nejpozději příští rok, kdy už začne kvalifikace na olympijské hry v Riu. Ale zářijový šampionát ve Varšavě by mohl být předehrou," přeje si.
A zároveň si váží podpory trenéra Jakuba Kučery. "Já už jsem někdy hodně otrávený, ale on mi třeba při hrách v Soči říkal: Vidíš toho vítěze? A předtím byl rok zraněný!"
