„Byly tam věci plus, které si ze spolupráce vezmu a budu v nich pokračovat dál, ale byla tam spousta věcí, které nefungovaly. Není mi dvacet, abych další dva roky zkoušel, jestli to náhodou začne fungovat. Na to čas není. Výsledky nebyly. Musím se rozhodovat setsakra rychle,“ řekl Berdych ve Wimbledonu.
„Určitě neopouštím tuhle zkušenost s hořkostí. Je to tak, že jsem si tohle odškrtnul, odfajfknul.“ Má pocit, že byl do angažování superkouče donucený okolím. „Byl jsem do toho možná zbytečně až moc tlačený, protože můj vnitřní pocit to asi nikdy nebyl. I tímhle jsem se přesvědčil, že musím dát hlavně na sebe a rozhodovat se podle sebe. Chci spoléhat víc na sebe. Beru to jako zkušenost. A jede se dál,“ řekl.
Wimbledon 2017: Američan Ryan Harrison v zápase 2. kola proti Tomáši Berdychovi.
Wimbledon 2017: Tomáš Berdych v zápase 2. kola proti Američanovi Ryanu Harrisonovi.
Vlnu tzv. superkoučů, bývalých grandslamových vítězů, odstartoval Brit Andy Murray, když angažoval Ivana Lendla a i díky českému rodákovi slavil už tři grandslamové tituly - vyhrál US Open a hlavně dvakrát Wimbledon.
Berdych patří léta k absolutní špičce, jen marně v éře Federera, Nadala, Djokoviče a Murrayho útočí na grandslamový titul. Proto se hodně mluvilo o tom, že by měl také angažovat superkouče. Mluvil s Lendlem, ale ten neměl čas, a loni vzal Ivaniševiče, vítěze Wimbledonu, který pomohl ke grandslamu Marinu Čiličovi.
Král es Ivaniševič se snažil zlepšit Berdychovo podání. Zdůrazňoval, aby hrál agresivněji, věřil šanci na velký úspěch a český hráč si zpočátku změny pochvaloval.
V Londýně ale mluvil jinak. „Když to řeknu zjednodušeně, tak on chtěl pracovat na věcech, které jsou nadstavbou něčeho. Ale že věci předtím, které jsou gró mého tenisu a jsou základ, tak ty úplně nefungovaly, to se v uvozovkách přecházelo. To by měla být samozřejmost, to umíš, fajn, musíme dělat tohleto. Takhle to u mě nefunguje, možná u jiných hráčů. Já potřebuju jiný přístup, jinak fungovat,“ vysvětloval.
Wimbledon 2017: Tomáš Berdych v zápase 2. kola proti Američanu Ryanu Harrisonovi.
Ivaniševič nechodil okolo horké kaše a mluvil nahlas o tom, že přišel proto, aby Berdych získal grandslamový vavřín. Chorvatova otevřenost finalistovi Wimbledonu z roku 2010 zřejmě vadila. „O tomhle bylo zbytečně moc napovídáno a zbytečně moc se řešilo, jestli čas běží a jestli vyhraje nevyhraje grandslam. Pro mě to nebyl nikdy žádný můj cíl, co by šlo vyloženě ze mě,“ řekl Berdych.
Znělo to, jako kdyby po grandslamovém triumfu ani netoužil. Spíš se ale jen složitě vyjádřil. „To určitě není, že to není můj cíl. Ale tady jsme se o tom pořád bavili, tak to nevyšlo, přijde to příště a znovu vyhraješ a ve finále to akorát odvádělo pozornost od toho, jak jsem byl naučený fungovat. Pořád to zůstává cílem, ale teď je to tak daleko, že musím jít hodně kroků zpátky, abych zase mohl začít a vykročit správnou nohou,“ konstatoval jednatřicetiletý tenista, který byl žebříčku ATP nejlépe čtvrtý.
Nyní je do konce roku domluvený s krajanem Martinem Štěpánkem. S bývalým trenérem Chorvata Ivana Dodiga se zná dlouho, což bere jako výhodu. „Hráč se s trenérem se musí znát, vědět, jaká je osobnost a podle toho se věci líp staví a fungují. Myslím, že tomu hodně rozumí a je daleko víc na vlně k tomu, abychom si líp rozuměli a věci jeden od druhého lépe vstřebávali,“ řekl Berdych.
