6. září 2010 14:21 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Basketbalistka Horáková: Zvládáme teambuildingy i pivo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto: Michal Novotný, Lidové noviny

PRAHA Urputná bojovnice. Rozehrávačka světového jména, která byla při všech úspěších českého basketbalu poslední dekády. Domácí mistrovství světa odstartuje za necelé tři týdny a třicetiletá Hana Horáková povede českou reprezentaci v roli kapitánky.

Co ve vás převládá v těchto dnech? Uspokojení, že se šampionát blíží, anebo narůstající obavy, že veřejnost bude od týmu očekávat úspěch?
Pořád jsme si říkaly, kolik času ještě zbývá, ale teď jsme dostaly program dvou závěrečných soustředění a došlo nám, že už je to fakt blízko. Nejradši bych už hrála, chci si užít mistrovství světa před domácím publikem. To cítím víc než nějakou nervozitu, těším se.

V přípravě se vám daří, porazily jste Tunisko, třikrát Čínu, dvakrát Polsko i Bělorusko. Sebevědomí týmu narůstá?
V základní skupině v Brně se utkáme s Argentinou, Japonskem a Ruskem, což jsou tři rozdílné styly basketbalu, něco podobného zkoušíme i v přípravě. Myslím, že se ukázalo, že jsme dost silné na to, abychom odlišné styly zvládly.

V přípravě jste už dva a půl měsíce, byť s měsíční přestávkou. Ponorková nemoc nehrozí?
Víte, jak to je. Když máte šestnáct bab pohromadě, tak se všechno musí dávkovat opatrně. Nemyslím ale, že by hrozila ponorka, nic tomu nenasvědčuje.

Otázka zazněla proto, že jste si loni vybrala reprezentační volno. Už jste toho měla dost?
Byla jsem unavená hlavně psychicky, potřebovala jsem vypnout. A užila jsem si to, s manželem jsme stihli i Turecko, kde jsme se během týdne přesvědčili, že nám takové vedro nesedí, pak jsme objížděli příbuzné a kamarády v Česku. Nakonec ty tři měsíce byly krátké! (úsměv) Basket mi vůbec nechyběl. Na holky jsem koukala v televizi, fandila jim, ale při představě, že bych se měla honit s nimi, mi běhal mráz po zádech.

Jste dlouholetou oporou české reprezentace – co považujete za dosavadní vrchol? Zlato z mistrovství Evropy v roce 2005?
Tohle dělení nemám ráda. Ten titul byl jedním z největších zážitků, tam ale patří i minulé mistrovství světa, účast na dvou olympiádách, stejně jako mistrovství Evropy v Řecku v roce 2003, kde jsme skončily druhé. Nikdo to od nás nečekal, my taky ne, bylo to prima.

Zmínila jste poslední mistrovství světa z Brazílie v roce 2006, kde tým obsadil sedmou příčku. Jak na šampionát vzpomínáte?
Jediný zápas rozhodl, že nepůjdeme do první, ale do druhé čtyřky. Když mám ale porovnat brazilský podnik s tím, který se chystá u nás, tak je to nebe a dudy. Třeba tam pršelo do tělocvičny, takže při našem zápase zřízenci utírali palubovku. Oproti Brazílii se u nás všechna družstva budou cítit jako v bavlnce.

Vaše spoluhráčka Ivana Večeřová prohlásila, že namísto teambuildingových aktivit, které mají v národním týmu stmelit kolektiv, by raději zašla na pivo. Co vy?
Myslím, že zvládáme i teambuildingy, což jsou různé hry nebo třeba zpívání, i pivo, pokud je na něj chuť. Malé pivo, samozřejmě.





Najdete na Lidovky.cz