Srbsko a Slovinsko jsou v centru dění, byť ve včerejší premiéře pod africkým nebem uspěli jen fotbalisté z alpské země. Bosna a Hercegovina ztroskotala až v baráži na Portugalsku. A Chorvatsko, bronzové z MS 1998, zaváhalo v kvalifikaci s Anglií a Ukrajinou.
JAK SI VEDOU NÁSTUPCI JUGOSLÁVIESRBSKO: CHORVATSKO: SLOVINSKO: BOSNA A HERCEGOVINA: MAKEDONIE: |
S někdejší Jugoslávií je situace opačná. "Vypadá to, jako by se po rozpadu federace v zemích bývalého společného státu teprve začal hrát fotbal. Jsou tam hladoví po úspěchu, dávají o sobě pořádně vědět," všiml si novinář britského deníku Guardian Jonathan Wilson, který se specializuje na fotbal v zemích východní Evropy.
Dal si práci a s pomocí kolegů z bývalých republik Jugoslávie sestavil současnou "jihoslovanskou" reprezentaci. Jakou by ten ideální tým měl podobu? Šlo by o ofenzivní formaci 4 - 2 - 3 - 1.
Džeko po boku Stankoviče a Modriče
V mužstvu by byl jediný zástupce slovinského celku bez velkých hvězd, brankář Handanovič, zato by nechyběly opory Chorvatska (Čorluka, Srna, Modrič), Srbska (Vidič, Stankovič, Ivanovič) ani nejlepší střelec bundesligy Džeko z Bosny a Hercegoviny.
Tomuto týmu by soupeři velmi těžko odebírali míč, shodli se stavitelé jedenáctky snů. Odborníci však vědí, že jde o opravdový sen. A nejen proto, že země se už dávno rozpadla. Posledního úspěchu dosáhla reprezentace Jugoslávie v roce 1990, kdy tým vypadl ve čtvrtfinále MS v Itálii s Argentinou na penalty.
"Už tenkrát bylo těžké sestavit nejlepší jedenáctku, do všeho zasahovala silná novinářská a funkcionářská lobby z Bělehradu, Záhřebu, Sarajeva," upozorňuje tehdejší hvězda Dejan Savičevič. Jako Černohorec se dlouho cítil stranou zájmu.
"Pomohl mi až přestup do CZ Bělehrad. Stejné to bylo s Pančevem, ani makedonská Skopje nebyla na očích. A teď? Už slyším nářky z Bosny: Jak to, že jste zapomněli na Misimoviče z Wolfsburgu? Chorvatům by zase chyběl Olič z Bayernu. Bylo by to složité. Ale tohle mužstvo by bylo určitě silnější než to naše z roku 1990, kdy hráči nepůsobili v tak silných klubech," dodává Savičevič, který po vítězství Crvene Zvezdy v PMEZ v roce 1991 zářil v dresu AC Milán.
"Podle jmen by tento tým snů měl na postup do semifinále mistrovství světa," myslí si Radomir Antič, trenér Srbů na nynějším šampionátu, někdejší kouč Realu Madrid, Barcelony či Atlétika Madrid. "Ale je to jen hypotéza, nic víc. Podstatnější je, že se v zemích na prostoru bývalé Jugoslávie ukazuje, že bezedná studnice talentů rozdělením nikterak neutrpěla," má jasno.
„JUGOSLÁVSKÝ“ TÝM SNŮSemir Handanovič (Slovinsko, Udine) - Vedran Čorluka (Chorvatsko, Tottenham), Nemanja Vidič (Srbsko, Manchester United), Branislav Ivanovič (Srbsko, Chelsea), Dario Srna (Chorvatsko, Doněck) - Dejan Stankovič (Srbsko, Inter Milán), Luka Modrič (Chorvatsko, Tottenham) - Edin Džeko (BaH, Wolfsburg), Goran Pandev (Makedonie, Lazio), Mirko Vučinič (Černá Hora, AS Řím) - Eduardo (Chorvatsko, Arsenal). |