V prvních dnech šampionátu si novináři a další pracovníci působící na stadionech museli zvykat na silně klimatizované vnitřní prostory.
Tepleji se oblékli i někteří fanoušci v hledišti během zápasů.
Několika hráčům z brazilského výběru prý působení uměle ochlazovaného vzduchu způsobilo bolest v krku a zahlenění nosních dutin. „Pár dnů jsem se kvůli tomu necítil dobře,“ postěžoval si například křídelník Antony.
Drtivá většina návštěvníků a aktérů fotbalového mistrovství světa v Kataru ale klimatizované stadiony vzhledem k tamnímu teplému počasí kvituje.
V malé zemi při Perském zálivu v létě stoupají teploty až k 50 stupňům, proto byl v roce 2015, pět let po zvolení místa dějiště, termín letošního mundialu netradičně přeložen na pozdní podzim. I v tomto čase však teploměry přes den naměří třicítky. A tak jako záruka, že v parném podnebí nepůjde o život, jsou katarské stadiony opatřeny důmyslnou klimatizací.
Střecha jako křídlo letadla
Velmi zjednodušeně řečeno, klimatizace na stadionech funguje prostřednictvím trysek po obvodu hřiště, z nichž pod různými úhly a různou rychlostí proudí studený vzduch tak, aby systém zasáhl co největší plochu hřiště. Je to podobný princip, jako když na trávě fungují vodní postřikovače, které zajišťují maximální pokrytí z centrálního místa. Na tribunách zase divákům plyne chladnější vzduch z chrličů pod sedadly.
Jak se ale všechen ochlazený vzduch udržuje uvnitř stadionu? Kdyby unikal otevřenou střechou, byl by celý proces velmi nehospodárný, možná nerealizovatelný. Tajemství tkví ve využití poznatků z termodynamiky a aerodynamiky. Klíčovou roli hraje tvar a orientace každého stadionu.
Chris Lee z architektonické kanceláře Populous, která se podílela na návrhu největšího stánku katarského šampionátu v Lusailu, kde se 18. prosince uskuteční finále, vysvětluje fyzikální princip přirovnáním střechy stadionu ke křídlu letadla. Sklonem její hrany se dá usměrňovat proudící vzduch do požadované trajektorie. „Vháněný studený vzduch je těžší, takže klesá dolů, zatímco ten horký stoupá nahoru. A vy navrhnete střechu tak, aby horký vzduch nepronikal otvorem a nepadal dolů na hřiště,“ popisoval Lee pro server The Athletic.
Teorie je poměrně prostá, ale zvládnutí realizace představuje náročný úkol pro velkou skupinu odborníků. Přesto je jedna osoba, jejíž jméno je symbolem celého projektu. Doktor Saud Abdulazíz Abdul Ghání z katedry strojního a průmyslového inženýrství Katarské univerzity dělá chladicí systémy na místních stadionech už 13 let. Zkraje 90. let studoval ve Spojeném království: získal doktorát na Nottinghamské univerzitě, kde pracoval na klimatizačním systému pro vozy Ford Mondeo.
Ke spolupráci na stadionech, kde se aktuálně koná fotbalový šampionát, se paradoxně dostal až poté, co Katar v roce 2010 senzačně uspěl se svou kandidaturou. Katařané slibovali, že se s místními vedry poperou i díky klimatizovaným stadionům, aniž by věděli, zda tento závazek budou moci opravdu uskutečnit. „Vědělo se, že horko bude problém, a tak se vypravili na univerzitu, do centra znalostí,“ říká odborník, jemuž se pro jeho zaměření výmluvně přezdívá Dr. Cool (česky bychom řekli doktor Chlad). „Je to poprvé, co se na takových stadionech uplatňují vědecké poznatky.“
Začalo se rozsáhlou sérií počítačových simulací. Saud a jeho tým napodobovali počasí v katarské metropoli Dauhá za posledních 30 let, aby zjistili, jak velké ochlazení je potřeba a které části stadionů ho potřebují nejvíce. Poté ve spolupráci s architekty vytvořili 3D modely jednotlivých arén, ve větrném tunelu je podrobovali vzdušnému proudění a optimalizovali jejich vzhled tak, aby už samotná stavba fungovala jako nárazník proti horku a aby klimatizační systém fungoval co nejlépe.
Zásadní je také postavení stadionu vzhledem k dráze slunce, díky čemuž se může nacházet v přirozeném stínu co největší plocha hřiště a hlediště.
Škodit může i běh a cyklistika. Fyzioterapeutka vysvětluje, co děláme špatně a jak se vyvarovat zranění |
Záleží i na barvě obvodových zdí, aby pohlcovaly co nejméně tepla. Například stadion Al Bajt, dějiště celkem devíti zápasů šampionátu, včetně zahajovacího duelu mezi Katarem a Ekvádorem, měl původně mít tmavě hnědou až černou fasádu, ale nakonec byl zvolen odstín, který Saud označuje jako „cafe au lait“ (kafe s mlékem). „Při pokusech jsem zjistil, že pokud změníme barvu z tmavé na světlejší hnědou, můžeme snížit teplotu o pět stupňů, a to jen díky odrazu slunečních paprsků.“
Ochlazená bublina
Ale zpátky k samotné klimatizaci. Základní systém se neliší od toho, jak funguje klimatizace v běžné budově: vzduch se chladí studenou vodou ve velkých absorpčních chladičích hluboko v útrobách stadionu nebo i mimo něj. Ochlazený vzduch ventilátory poháněné solárními články ženou ven průduchy pod sedadly a po stranách hřiště. Teplý vzduch je pak zpátky nasáván, filtrován, čištěn, znovu ochlazován a připraven k opětovnému použití.
„Například alergici nebudou mít uvnitř našich stadionů problémy. Máme ten nejčistší vzduch, jaký existuje,“ tvrdil Saud před dvěma lety pro web FIFA.
Pořadatelé se snaží udržovat teplotu kolem příjemných 21 stupňů Celsia. Zároveň však není potřeba chladit celé zázemí stadionu, pouze zóny obsazené návštěvníky a hráči. Aktuální podmínky hlídá několik stovek senzorů, podle jejichž měření centrální řídicí systém teplotu a míru ochlazování upravuje. Například část stadionu pod slunečním svitem je třeba klimatizovat více než místa ve stínu. Teplotně udržována není ani plocha celého hlediště, klimatizovaný sloupec dosahuje pouze do výšky dvou metrů.
A v případě hráčů je nejpodstatnější zkombinovat teplotu s vlhkostí vzduchu, aby nehráli v dusnu nebo jim u autové lajny naopak nebyla zima. Také nesmí docházet k turbulencím, které by mohly ovlivňovat dráhu míče. „Vzduch z trysek proudí pod určitým úhlem devět nebo deset metrů k postranní čáře, pak se rovnoměrně rozprostírá a vytváří bublinu nad hřištěm,“ popisuje Saud. Hrací plochu monitorují další senzory okolo trávníku a některé jsou zabudovány i v něm.
Tento systém funguje v sedmi z osmi arén mistrovství světa, pouze stadion 974 v Dauhá klimatizaci postrádá, a tak se na něm hrají pouze večerní utkání. Po šampionátu bude zase rozebrán na jednotlivé kontejnery, z nichž je složen.
Dopad na ekologii versus globální oteplování
Při energetické náročnosti chlazení vyvstává otázka, nakolik je technologie šetrná k životnímu prostředí. Pořadatelé prohlašují, že elektřinu pro stadiony obstarává solární elektrárna kousek od Dauhá a množství senzorů zajišťuje její optimální využití. Klimatizace se také zapíná jen na několik hodin a k chlazení vody dochází v noci při nižších teplotách. „Tím vším se uhlíková stopa minimalizuje,“ snaží se přesvědčit o menší ekologické zátěži Saud.
Šampionát v Kataru bude nezapomenutelný, v zimě je tam počasí na fotbal ideální, říká trenér Hašek |
Od kritiků zaznívají i námitky, zda je klimatizace na stadionech skutečně potřeba, když špičkoví fotbalisté jsou na vyšší teploty po část roku běžně zvyklí z klubových soutěží i reprezentačních turnajů. Katarští boháči zkrátka chtěli ukázat, že předhazovaná vedra pro ně nejsou překážkou.
Zároveň se však dá předpokládat, že s rostoucím dopadem klimatických změn a zvyšujícími se globálními teplotami bude tento druh technologie stále rozšířenější. Chris Lee a společnost Populous již pracují na dalších podobných projektech, zájem z okolních zemí registruje také Saud.
A kdo ví, jak se s vysokými teplotami popasují hostitelé fotbalového mistrovství světa za čtyři roky, hrát se totiž bude také v jižních destinacích USA a v Mexiku, navíc zpátky v tradičním letním termínu. Třeba se brzy za Dr. Coolem vydají vyslanci spojeného severoamerického pořadatelství.
