Z Chicaga do New Orleans. Satoranský po dvou letech mění dres, smlouva na 10 milionů dolarů mu zůstává |
Český rozehrávač se dostal na jih USA v létě, a už tehdy bylo jasné, že jeho pozice v týmu je pochybná. Ne snad proto, že by jej všichni spoluhráči výkonnostně převyšovali, ale třicetiletý „Saty“ do koncepce mladého kolektivu zkrátka dobře nezapadal. Obavy se potvrzují. Tomáš hraje v podstatě stejně minut jako v nováčkovské sezoně před pěti lety a také zbytek jeho statistik zaznamenal významný pokles.
Český fanoušek ale nemusí klesat na mysli, odchovanec pražského USK své místo v nejlepší lize světa má. Jen to asi nebude zrovna u neworleanských Pelikánů, kteří se bez zraněné a neustále váhu nabírající superhvězdy Ziona Williamsona potácejí sezonou bez nadějnějších vyhlídek na budoucnost.
Kromě toho, že Saty má ještě rozhodně co nabídnout na hřišti, má určitou hodnotu i jeho smlouva. Za letošní sezonu si přijde na 10 milionů dolarů, což je pro týmy zámořské soutěže, jejichž rozpočty omezuje platový strop ligy, příjemná položka na odepsání z účtů.
Velká aktivita ve výměnách hráčů totiž obvykle panuje během únorové „trade deadline“: posledního dne, kdy lze ještě v sestavě dělat úpravy. V této sezoně to vychází na 10. února. To je datum, ke kterému by fanoušci Tomáše Satoranského mohli vzhlížet se zbožnou nadějí.
Rozehrávači, kteří mají solidní střelbu, neztrácejí míče a zároveň umí organizovat hru, jsou často poptáváni týmy, které mají ambice uspět v play-off. Do této kategorie Saty perfektně zapadá. I kdyby to mělo znamenat nastupovat z lavičky.
Až dosud měl český basketový fenomén v NBA smůlu, vždy přišel do rozhašeného týmu se špatným vedením. Držme palce, ať se to nejpozději v únoru změní. Ti, kdo preferují Euroligu a už se nemohou Satyho dočkat třeba opět v dresu Barcelony, ať ještě chvíli zkusí vydržet.
