Minulá sezona byla pro Martinu Dubovskou přelomová. V rámci Světového poháru bodovala ve všech slalomech, nejlépe dojela osmá v Jasné a v celkovém hodnocení disciplíny skončila desátá. Zároveň ji zasáhla smrt maminky Zuzany, která podlehla zraněním po autonehodě. Proto si na modrou helmu nechala nakreslit její podobiznu s andělskými křídly. „Věřím, že mi mamka bude pomáhat z nebe a přinese mi štěstí,“ říká devětadvacetiletá lyžařka s česko-slovenským původem žijící v Liptovském Mikuláši. Tento víkend vstupuje do sezony dvěma závody ve finském Levi, kde se jí obvykle daří.
Lidovky.cz: Vraťme se ještě k úspěšné minulé sezoně. Jak jste ji s trenérem hodnotili?
Vlastně ani nevím, jestli jsme to spolu nějak zhodnotili. Určitě bylo skvělé, že jsem se po tolika letech dostala do top 10, bylo to velké zadostiučenění. Nicméně trenér i já chceme ještě víc.
Lidovky.cz: V tomto duchu jste začala i novou sezonu?
Ano. Ale hlavně chci být v pohodě, ne se upínat ke konkrétním výsledkům. Chci si lyžování užívat, jezdit rychle, věnovat se každé jízdě a potom výsledky přijdou.
  |
Lidovky.cz: V přípravě jste plynule navázali, nebo došlo na nějaké změny a novinky?
Víme, že máme nějaké rezervy, které je potřeba zlepšit, takže jsme na tom pracovali. Myslím, že něco se nám už povedlo, a tak uvidíme, jak se to projeví při závodech. A bonus byl i v tom, že jsem mohla lyžovat ještě i po skončení sezony, protože v Jasné byl sníh až do půlky května. Potom jsem se vrhla na kondiční přípravu.
Lidovky.cz: Které prvky jste tedy zkoušela nebo více pilovala? Před časem jste říkala, že chcete zlepšit agresivitu v jízdě...
Ano, stále pracuju na tom, abych se koleny víc a agresivněji tlačila dopředu.
Dubovská nepojede z vážných důvodů slalom na MS. Těžká nehoda v rodině mě zastavila, vysvětluje |
Lidovky.cz: Kde jste přípravu strávila a jak se po ní cítíte?
V Liptovském Mikuláši jsem začala už po dovolené začátkem června. Permanentně mě bolely svaly a říkala jsem kondičnímu trenérovi, že radši chci už závodit. A na lyžích jsem trénovala na ledovcích ve Francii a Rakousku, v hale v Litvě a teď ve Finsku. Podmínky jsme měli dobré a přípravu hodnotím jako podařenou.
Lidovky.cz: Už vyhlížíte vrchol, jímž budou únorové olympijské hry?
Olympiádu vůbec neřeším, snažím se jít závod od závodu, kolo za kolem, až se k ní postupně propracuju. Každý mi ji připomíná, ale já to moc neposlouchám a snažím se soustředit na sebe, abych podala ty nejlepší výkony a byla sama se sebou spokojená.
Lidovky.cz: Pro vás to bude třetí olympiáda. Co od ní očekáváte?
Měla bych být nejrychlejší. (směje se) Tak uvidíme.
Lidovky.cz: Podíváte se zase do jiného prostředí...
Já jsem už v Číně byla, takže tohle pro mě není lákadlo. Ale tak uvidím... Olympiáda je samozřejmě speciální událost, sen každého sportovce; a nejen se zúčastnit, ale také předvést nějaký opravdu dobrý výsledek. Budu se snažit, aby byl co nejlepší.
Lidovky.cz: Z prvních dvou startů na hrách máte 22. a 29. místo. Na jaké příčky vzhledem k věku, zkušenostem a úspěšné minulé sezoně cílíte tentokrát?
Na co nejvyšší. Páté nebo desáté místo je pěkné, ale olympiáda je o medailích. Pokud by se mi povedlo zasáhnout do bojů o ně, bylo by to skvělé.
Lidovky.cz: Dá se vůbec před začátkem sezony odhadnout, jaká bude?
Jedna věc je, jak budu lyžovat já, a druhá, jak budou lyžovat soupeřky. Uvidíme po prvních závodech.
Lidovky.cz: Upínáte se k úvodním slalomům v Levi, kde se vám daří?
Samozřejmě se velmi těším, když začínáme opět v Levi, ale nemůžu si říkat, že když se mi tu dařilo v minulosti, tak tomu tak bude i nyní. Je to mé oblíbené prostředí, oblíbený kopec, ale musím se připravit, jak nejlépe dovedu, a ve dvou minutách odvést co nejlepší práci.
Lidovky.cz: Pojedete takzvaně na jistotu podle minulé sezony, nebo zkusíte využít prvků, na nichž jste během přípravy pracovali?
Snažím se zlepšovat každou jízdou. Nějaké zlepšení očekávám, ale nemůžu s určitostí říct, jak to bude vypadat. Snad co nejlépe.
Lidovky.cz: Ještě v závěru minulé sezony jste zmiňovala, že váš tým tvoříte prakticky jen vy a trenér Prevuzňák a že by se vám ještě hodil další spolupracovník. Našli jste tedy někoho?
Trenér a servisák nakonec stále zůstávají v jedné osobě Andreje Prevuzňáka. Ale už máme na výjezdy k dispozici Tomáše Hvoreckého, který také funguje jako dva v jednom jako asistent a mentální kouč, a fyzioterapeutku. Je to trochu zlepšení, i když ne ideální, ale jsem za to ráda, můžu ty věci s nimi řešit přímo na místě a doufám, že nám to bude fungovat.
Lidovky.cz: A co sponzoři? Zajímají se po nedávných úspěších o možnou spolupráci s vámi?
Jsem velmi vděčná, že se mi minulou sezonu po Levi ozval první sponzor – EBM Group, díky jehož podpoře jsem si mohla zlepšit podmínky. A teď se přidala Uniqa (pojišťovna – pozn. red.), kterou mívají ti nejlepší lyžaři, takže to je pro mě prestižní spolupráce.
Sezona úspěchů i ztrát. Chci, aby na mě maminka byla hrdá, říká Dubovská |
Lidovky.cz: Minulou sezonu vám zkalila tragická ztráta maminky. Jak se s tím vyrovnáváte?
Jsou lepší dny a jsou horší dny. Ale snažím se žít tak, jak mě mamka vychovala – nestěžovat si na nic, aby na mě byla hrdá, jak to zvládám. Mám pocit, že je stále se mnou, a dělám všechno tak, jako by to tak i bylo. Samozřejmě to není jednoduché, ale nezměním to, takže se s tím časem musím nějak vypořádat.
Lidovky.cz: Na svahu se snažíte smutné myšlenky vytěsnit, nebo si je přepracováváte na pozitivní motivaci?
Spíš je chci vytěsnit.
Lidovky.cz: Maminka vás bude provázet alespoň z obrázku na helmě, kde je vyobrazena jako lyžařka s andělskými křídly. Jak tento nápad vznikl?
Chtěla jsem, aby byla stále se mnou, a mít její obrázek na přilbě. Proto jsem oslovila kamarádku, jestli mi s tím neumí pomoct. Ona mi dala kontakt na kamarádku Veroniky Zuzulové (bývalá slovenská slalomářka – pozn. red.) a nějak jsme to zrealizovali. Poslala jsem jí maminčinu fotku, aby to zkusila autenticky nakreslit, a myslím, že se to povedlo velmi pěkně.
