Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

10 českých naději pro Soči: Nemohl chodit. Teď jede Moravec na hry

Sport

  8:30
PRAHA - Velmi zvolna a někdy až bolestně těžce se prodíral Ondřej Moravec mezi nejlepší. Určitě i proto, že cestu k výšinám do VIP biatlonové společnosti neměl nikdy vydlážděnou, zůstává i navzdory současným vynikajícím výsledkům v naprostém klidu a k Soči hledí s pokorou. I když moc dobře ví, že ho mnozí považují možná za stejného favorita na medaili jako plavovlasou Gabrielu Soukalovou.

Český biatlonista Ondřej Moravec foto: ČTK

Právě se Soukalovou, která nosila donedávna na své kombinéze žlutý trikot pro světové číslo 1, ho jisté věci pojí. Snad to bude i tím, že tahle poněkud flegmatická dívka se před olympijskou sezonou rozhodla okopírovat atletku Zuzanu Hejnovou a začala trénovat s mužskými. A ne s lecjakými.

České naděje v Lidových novinách

Čtěte příběhy o českých olympijských nadějích každé úterý a čtvrtek

Rovnou vtrhla do společnosti mužské reprezentace, tedy i po bok Ondřeje Moravce. Takže k té jisté spojitosti. Moravcovi se povedlo před sezonou zlomit pažbu u své zbraně. Při tréninku jednoduše zakopl o vlastní vak s věcmi a bylo zle.

„Zřejmě mně flinta napověděla, že už je unavená a chce vyměnit,“ vtipkoval tehdy a novou si nechal vyrobit navlas stejnou. S optickou přesností. Soukalová tehdy připomínala, že pro biatlonistu je případný pád na trati mnohem nepříjemnější záležitost než třeba pro lyžaře běžce specialisty. „Když někdo z nás lehne, může dojít k poškození dioptru, což způsobí nepřesnou střelbu.“

A co čert nechtěl, Soukalovou zbraň také notně potrápila. Rozsypala se jí ale naštěstí krátce před Soči. Stát se jí to na olympiádě, měla po nadějích. Právě tahle dvojice zásadní měrou napomohla v úvodu této sezony české smíšené štafetě k senzačnímu vítězství v závodě Světového poháru. A přitom stačilo málo a namísto oslavy by se možná i zuřilo.

O Soukalové se už dlouho ví, že zapomene kdeco, že je schopná zmeškat klidně i start. Tentokrát o sobě dala vědět, když si místo svých běžek vzala na stadion omylem právě Moravcovy. Blížila se předávka štafety a Moravec se poněkud nervózně rozdýchával stále bez lyží.

Naděje pro Soči

Na poslední chvíli je objevil až reprezentační trenér Ondřej Rybář. Jak jinak - u Soukalové. Vše se zachránilo a české kvarteto se nakonec radovalo z prvního místa. „Nechci ani domyslet, kdyby se včas nepřišlo na to, že lyže mám já,“ koulela Soukalová očima. „Ondra by mě asi zabil.“

Tihle dva také po vánočních svátcích společně závodili při exhibici na fotbalovém stadionu Schalke. A co ještě? Oba jsou výtečnými běžci a občas je trápí střelba.

Moravec také potvrzuje, že společně s parťáky z nároďáku učí Soukalovou mluvit sprostě. Jednak z recese, ale také možná kvůli tomu, že je o ní známo, že mluví až nezvykle čistou spisovnou češtinou.

Ondřej Moravec

Narozen: 9. června 1984 v Ústí nad Orlicí. 

Zvláštnost: Patří mezi vášnivé karbaníky, často hraje po internetu online poker. 

Největší úspěchy: Dvě výhry v závodech Světového poháru, čtyřikrát druhé místo a třikrát třetí. Třetí místo na MS (2013 - smíšená štafeta). 

Proč by měl přivézt medaili: V letošní sezoně má z českých biatlonistů nejlepší výsledky. Důležité je, že není sám, kdo má z reprezentantů šanci na medaili, takže ho nemusí tížit zbytečná zodpovědnost. 

Jak dopadne v Soči - tip LN: Reálné je umístění do 6. místa.

Zmíněnou vizi ale Moravec se smíchem odmítá: „Tak pozor, to Gabča jen dělá, že neumí sprostá slova..." Oba už také poznali, jak sladce chutná výhra v závodech Světového poháru, oba mají reálnou šanci dočkat se v Soči medaile.

Přitom nechybělo mnoho a Moravec se vůbec v biatlonovém světě neobjevil. Sice patřil odmalička k extrémně nadaným klukům na sport, ale přibrzdila ho nepříjemná nemoc. Co přibrzdila, málem mu kariéru dopředu škrtla.

Když mu bylo deset let, lékaři u něho objevili Perthesovu nemoc. Potíže s kyčelním kloubem ho poslaly na dlouhé měsíce do léčebny a půl roku se pohyboval pouze na invalidním vozíku. Doktoři mu sport zakázali, což se ale zdálo být jako celkem zbytečné gesto. Vždyť úvahy o sportování se tehdy stejně jevily jako naprosto nereálné, prostě nemožné.

Jenže vše se nakonec v dobré obrátilo a Moravec se z průšvihu vyhrabal zejména nesmírnou trpělivostí. Ale také díky víře, že se ve sportu ještě dokáže prosadit. A povedlo se. Mezi juniory už v Česku téměř neměl soupeře a na domácích šampionátech posbíral osm medailí. Jako nikdo druhý.

Jenže přechod mezi dospělé bývá i v biatlonu složitý. Střelbu si ne a ne ochočit, jak by potřeboval, ztrácel při ní nervy, pospíchal. Na svoji první olympiádu do Turína odjížděl v roce 2006 s touhou porazit snad největšího velikána biatlonového světa všech dob Nora Björndalena. Což se mu podle očekávání sice nepovedlo, ale rozhodně v Itálii nezklamal.

Dvakrát zůstal kousek za elitní třicítkou, což byl vcelku obstojný počin. Jenže viditelné zlepšení se v dalších letech jaksi už nekonalo. V sezoně 2007-08 se sice přihlásil čtvrtým místem ve sprintu v ruském Chanty-Mansijsku, ale pak se znovu propadl do průměru. K bídné střelecké bilanci přidal i pomalý běh. Zkrátka ne a ne prodat to, co v něm bezpochyby dřímalo.

První vítězství v Oslu 

Dlouhá léta spolupracoval s trenérem Vlastimilem Vávrou, ale po třinácti letech se nakonec rozešli. Snad lehká únava materiálu, kdo ví. Moravec ale cítil, že potřebuje nový impulz, změnu.

Potkal se s reprezentačním trenérem Ondřejem Rybářem a vbrzku našli, jak se říká, společnou řeč. Před minulou sezonou kouč už věštil, že možná přijdou velké věci. A taky že ano.

Psal se 3. březen a Moravec se v Oslu dočkal splnění svého prvního velkého snu. Vítězství v závodě Světového poháru. V závodě s hromadným startem za sebou nechal o čtvrt minuty tehdejšího lídra seriálu Martina Fourcada. Navázal tak na pět let starý triumf Michala Šlesingera, kamaráda, s nímž v Letohradu chodil do stejné školy. „Tohle byla jedna z chvil, na kterou nikdy v životě nezapomenu,“ povídal tehdy dojatý Rybář.

Když se mluví o případné medaili pro Česko v některém z biatlonových závodů mužů, nejčastěji se povídá právě o Moravcovi. Výtečně běhá a obdivuhodně střílí. Zejména jeho stojka bývá udivující. Moravec na svoji třetí olympiádu dorazí už jako ženáč. V této souvislosti narážky kolegů, jestli se z něj vbrzku nestane podpantoflák, odráží s noblesou: „Zákazy trénovat jsem zatím nedostal...“

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!