Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zklamaná Koukalová: I kdybych si vytrhla nohy z těla, dojet jsem je nemohla

Sport

  18:48
HOCHFILZEN (Od našeho zpravodaje) - Svou sbírku medailí z rakouského Hochfilzenu doplnila o tu nejméně populární. Ke zlatu, bronzu a stříbru přibyla ta bramborová. Česká biatlonistka Gabriela Koukalová odvedla další vynikající výkon, ženské štafetě výrazně pomohla k nejlepšímu umístění v sezoně. Přesto v ní převažoval smutek, toužila po cenném kovu: „Musím říct, že jsem hodně zklamaná.“

Koukalová bylo po závodě smutná, že jí nejely lyže. foto: Český biatlon - Petr Slavík

Koukalová přebírala štafetu na pátém místě, necelou půlminutu za vedoucí Němkou Laurou Dahlmeierovou, v cíli dělilo obě největší biatlonové hvězdy jen 14 sekund. Koukalová jela skvěle, na střelnici nechybovala.

Vytoužená medaile jí přesto utekla, v závěrečném běžeckém okruhu nestačila na Ukrajinku Olenu Pidhrušnou a Francouzku Marii Dorinovou-Habertovou. Chybělo více sil, ale i lepší lyže.“Třeba Ukrajinkám nebo Francouzkám jely lyže o třídu líp než nám,“ řekla Koukalová.

‚Lyže nejely, jak měly’. I proto ženská biatlonová štafeta medaili nezískala

Jak hodnotné je toto čtvrté místo?
Musím říct, že jsem hodně zklamaná. Ta medaile byla na dosah, ale nakonec na nás vyšla jako na olympiádě v Soči ta čtvrtá příčka.

Vypadala jste v cíli hodně zmožená, hrábla jste si na dno?
Bylo to hrozně těžké, síly chyběly a tam kde chyběly nejvíc, tak jsem potřebovala podporu lyží, která dnes bohužel vůbec nefungovala. Třeba Ukrajinkám nebo Francouzkám jely lyže o třídu líp než nám. Už nebylo v mých silách holky stíhat. Navíc ty nemám moc silné finiše, docela v nich ztrácím. Snažila jsem se v posledním kole ujet, co to šlo, ale bohužel ony měly výhodu, že se za mnou vyvezly a pak mě prostě předjely. A už jsem neměla na to udržet se jich v závěrečném výjezdu. V posledním sjezdu před cílem jsem pak ztratila ještě víc. To už bylo tolik metrů, že i kdybych si vytrhla nohy z těla, tak už jsem je dojet nemohla.

Nervozitou jsem včera nemohla ani usnout, řekla po povedené štafetě Jislová

Po poslední střelbě jste v medaili věřila?
Věřila jsem maximálně. Myslela jsem, že třeba Ukrajinky porazím, Olena Pidhrušná je běžkyně o třídu jinde než my. Takže jsem věřila, že si to rozdělíme s Francií.

Co jste si říkala, když vás soupeřky v tunelu předjely?
Bylo to nepříjemné, zamrzí to. Vidíte, že úspěch je na dosah a najednou se vám to rozplyne. Dneska si to holky zasloužily, předvedly úžasné výkony a je mi líto, že nebylo v mých silách to podržet líp než v minulých závodech. Nechala jsem tam všechno.

Projevila se únava z předchozích dnů?
Jednoznačně, těch závodů už je strašně moc. Dnes jsem se cítila před závodem dobře, ale pak najednou ráz na ráz došly síly, v posledním kole se to nasčítalo a už s tím nešlo nic dělat.

I s ohledem na letošní debut ve štafetě Jessiky Jislové je však čtvrté místo úspěch, ne?
Ano, rozhodně. Jela jsem už s Jessikou štafetu na mistrovství světa loni, a to také předvedla hezký výkon. Takže jsem ráda, že to do letošního roku upgradovala.

Během ženské štafety hustě sněžilo.
Nejely lyže, stěžovala si Koukalová po závodě.

Podmínky a chumelenice dnes sehrály podstatnou roli?
Určitě, říkala jsem si před startem, jestli je lehčí jet patnáct kilometrů vytrvalostní závod na rychlejším sněhu nebo šestku dneska. Možná bych řekla, že ta patnáctka byla paradoxně lehčí, ale tak to je. Ty podmínky jsou pro všechny stejné a musíme se s tím srovnat.

Kolik morálky nyní zbývá do závodu s hromadným startem?
Těším se moc, ale je vidět, že... je to pomíjivé. Jeden den máte energii a druhý den najednou závodnice, které se tu pozvolna rozjíždí závod od závodu, jsou na tom líp a síly jim až tak nechybí. Uvidíme, udělám pro ten poslední start, co budu moct, a snad vyjde počasí a příprava lyží líp než dnes.

Autor: