Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zítra naberu půl hodiny, nebo půjdu do pětky. Možné je vše, říká König

Tour de France

  21:51
CHAMROUSSE (od našeho zpravodaje) - To byl ale den. Leopold König do něj vjel jako devatenáctý muž pořadí - a rázem je desátý! Při prvním alpském dojezdu Tour de France v Chamrousse sám zaútočil a v cíli před ním byli jen žlutý Nibali a těsně Polák Majka. Před zraky svých rodičů se zapsal do historie české cyklistiky.

Český cyklista Leopold König během třinácté etapy Tour de France. foto: AP Photo

Jste prvním Čechem v historii, který v horské etapě Tour dojel mezi nejlepšími třemi. Napadlo vás to?
Až teď mi to dochází. Ale... Já chtěl vyhrát. Myslím, že to bylo dnes možné. Můj sen byl vyhrát etapu, za tím jsem šel a myslím, že jsem k tomu neměl daleko. Ovšem i třetí místo je skvělé. Za chvíli mi to asi dojde. Byla to super jízda. Jo, jsem moc spokojený. Třetí v etapě. A navíc mě první horský dojezd posunul do desítky celkově!

To kdyby vám ráno řekli, že večer už budete celkově desátý...
Tak toho člověka poplácám po zádech a řeknu mu, ať se probudí. Zkoumali jsme pořadí a viděli v něm soupeře, které je možné porazit, ale tohle skok je ohromně velký. Jenže.... To je prostě Tour. Tady se dějí věci. Takže teď jen musíme tu desítku udržet. Nevím, jak se budu cítit dál. Můžu zítra chytit půl hodiny nebo se posunout na páté místo. Tady je už vážně všechno možné. Musím se dobře vyspat a budeme bojovat dál.

ČTĚTE VÍCE

Měl jste v závěru v hlavě i to, že v sobotu čeká ještě těžší alpská etapa? Nevyždímal jste se úplně do dna?
Já jel pořád své tempo. Proto jsem se nesnažil jet za Nibalim. I když jsem myslel na etapové vítězství, byl jsem i realista. Měl jsem v hlavě tu sobotu a věděl jsem, že pokud se dnes člověk popraví, může pak v sobotu vypadnout z boje o celkové pořadí. Ne, nejsem úplně mrtvej.

Vašim nejplatnějším týmovým kolegou v etapě byl nakonec Jan Bárta, za ním jste šlapal přes předposlední stoupání na Col de Palaquit. Jak moc vám pomohl?
Honza jel dneska úplně fantasticky, nechápu, jak tu horu přejel. Až jsem si říkal: Oni mu asi na jižní Moravě nedávali moc najíst, díky tomu zhubnul a najednou se i v kopci cítil krásně. Hrozně mi pomohl. I po tomhle kopci jsem potřeboval, aby mi někdo dovezl pití a dovezl mě na dobrou pozici pod poslední kopec a Honza přesně tohle splnil.

Vincenzo Nibali v čele pelotonu.

Vy jste pak při závěrečném osmnáctikilometrovém stoupání do Chamrousse zaútočil relativně brzy, jedenáct kilometrů pod cílem. Co vás k tomu přimělo?
Po Pinotově neúspěšném útoku jsem pozoroval, že nikdo nemá nohy, aby něco zkoušel. Nechtěl jsem jít dopředu moc brzy, ale pak jsem si řekl, že je ta pravá chvíle. Já ten útok měl v hlavě pořád. Zkusil jsem to a jen Majka se dokázal udržet.

Co jste si potom myslel, když vám Majka odmítal střídat?
Já se o něj nezajímal, mně byl ukradený. Jel jsem si své tempo. Věděl jsem, že mě nevystřídá, i když by mohl. Nejel úplně fér. Pak tam přiletěl Nibali a Majka na oko chvíli potáhl, jenže potom už zase ne.

Vy jste se naopak s Nibalim o tempo prostřídal.
Říkal jsem si: musím mu potáhnout. Jednak potřebuju nějaké vteřiny a jednak mě napadlo: když mu nepotáhnu, naštve se a ujede mi.(směje se)

Nakonec vám stejně ujel a v cílové rovince vás v souboji o druhé místo přespurtoval Majka. Naštvalo vás to?
Neměl spurtovat v cíli. A když už, tak tam měl předtím chvíli pracovat. Tohle se nedělá, to není fér. Nečekal jsem, že mi předtím pomůže, ale ani to, že zaútočí. Je to jeho věc. Možná je šťastný, že je takhle druhý. Já bych v jeho pozici nebyl.

Polák Rafal Majka ze stáje Tinkoff-Saxo ve finiši těsně porazil Leopolda Königa a...

Přesto, tolik hvězdných jmen je za vámi.
To je hezký pocit, ale Tour v horách pořád teprve začíná. Já budu rád, když i další těžké dojezdy budu mezi nimi. Máme teprve třináctou etapu a tahle Tour bude ještě hodně těžká. Podobných dojezdů nás čeká spousta. Jenom doufám, že ty výkony budou konzistentní a nebudu mít žádný velký výkyv.

U trati vám fandily i stovky českých fanoušků. Vnímal jste je?
Strašně moc mě nabíjeli. Hodně vnímám vlajky, pokaždé když tam byly, věděl jsem, že tam jsou Češi a moc mi to pomáhalo. Je krásný pocit, když vidíte, jak je ta Tour baví a kolik lidí sem z Čech přicestovalo, i když to není právě blízko. Takže já jim hrozně děkuju.

V sobotu čeká Izoard. Vaše maminka říká, že to bude střecha pro Lea.
Tak když to maminka říká...(rozesměje se).

Autor: