"Nemůžu najít slova, abych vyjádřil bolest olympijské rodiny. Ztratili jsme velkého muže, mentora a přítele, jenž zasvětil celý svůj dlouhý a naplněný život olympismu," uvedl v první reakci Jacques Rogge, jenž Samaranche ve funkci před devíti lety nahradil.
V den kolapsu si ráno ještě zacvičil
Samaranch, který vedl MOV v letech 1980-2001, byl v nemocnici Quirón v rodné Barceloně od neděle na jednotce intenzivní péče napojen na dýchací přístroje. Lékaři jeho stav označovali od počátku jako velmi vážný. Zemřel ve 13:25 místního času na selhání dýchacího a oběhového sytému.
Navzdory tomu, že byl bývalý prezident MOV v minulých letech několikrát hospitalizován, jeho nynější zdravotní problémy přišly nečekaně. "Byl v dobrém stavu. Tak dobrém, že měl tento týden letět do Lausanne. Do neděle byl úplně zdravý," řekl Esteban. V den kolapsu Samaranch dokonce ráno cvičil.
Bývalý španělský diplomat zůstal v olympijském hnutí aktivní i poté, co v roce 2001 ve funkci skončil jako druhý nejdéle sloužící prezident MOV v historii. Podílel se například na neúspěšných kandidaturách Madridu na pořádání olympijských her 2012 a 2016.
Samaranch pomohl během své éry k celosvětové popularizaci olympismu a především k finanční záchraně MOV, jemuž se nikdy předtím nevedlo ekonomicky lépe. Funkci ovšem opouštěl ve stínu korupčního skandálu v souvislosti s volbou Salt Lake City za olympijské město pro rok 2002, který vedl k vyloučení deseti členů MOV.
"Byl to člověk, který stvořil olympijské hry moderní éry. Díky své
mimořádné vizi a nadání vybudoval silné a jednotné olympijské hnutí. Inspiroval mě, jeho povědomí o sportu bylo naprosto výjimečné," uvedl současný šéf MOV Rogge.
Pohřeb ve čtvrtek
Samaranchův nástupce bude mezi osobnostmi, které se zúčastní ve čtvrtek ráno ceremonie k uctění památky zemřelého. Pohřeb bude v barcelonské katedrále během čtvrtka.
Kariéra Samaranche v MOVSamaranch se stal členem Mezinárodního olympijského výboru v roce 1966 poté, co byl na třech předchozích hrách šéfem španělské výpravy. Zároveň se dostal do čela národního olympijského výboru a byl státním tajemníkem pro sport ve Francově Španělsku. Španělský funkcionář byl tím, jemuž se z olympijských her podařilo udělat akci prvořadého významu a přilákat zájem diváků i sponzorů. Vydařená letní olympiáda v Sydney 2000 byla nejlepší tečkou za úsilím obratného diplomata a dala téměř zapomenout na rozsáhlý korupční skandál uvnitř MOV, jenž propukl v roce 1998. Vedení MOV přebíral Samaranch v těžké době, kdy západní státy na protest proti vpádu SSSR do Afghánistánu bojkotovaly OH 1980 v Moskvě, na kontě MOV byl sotva jeden a půl milionu dolarů a zájem o pořádání dalších her byl mizivý. Nový šéf ale prosadil řadu revolučních změn a již roku 1981 vymohl účast profesionálů na OH. Přitáhl bohaté sponzory a z MOV postupně udělal jednu z nejbohatších mezinárodních organizací. Následnou letní olympiádu v Los Angeles, na které pro změnu chyběl SSSR s některými svými satelity včetně Československa, však Samaranch považoval za svoji největší prohru. A to i přesto, že znamenaly obrovský komerční úspěch. Naopak jeho jasným diplomatickým úspěchem byla olympiáda v Soulu 1988, která navzdory možným obavám z reakce komunistické Severní Koreje a dalším bojkotům znamenala převrat. Zájem o další OH prudce stoupl. Za dobu působení v předsednické funkci si Samaranch vysloužil množství přezdívek včetně Napoleona světového sportu, Diktátora v rukavičkách či Papeže olympismu. Získal pověst diplomata, jemuž nedělá potíže rychle se rozhodovat. Kritici mu vyčítali především nekoncepční přístup k otázkám dopingu a odpor k demokratické reformě v MOV. Další si brali na mušku jeho politické působení za diktátora Franka, jiní mu připomínali mnohá veřejná objetí s komunistickými vládci Leonidem Brežněvem či Erichem Honeckerem. Ve funkci vydržel déle než on pouze zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin (29 let). |
