LN Do Koreje pojede kompletní pětice vašich svěřenců – hřeje vás to?
Určitě jsem rád, že se nominovali, je to vlastně nejpočetnější skupina, co tam pojede. Navíc má v sobě sílu. Namále měl jen nejmladší z nich, talentovaný Jakub Vadlejch, ale zvládl to a věřím, že v Tegu předvede něco jiného než na mistrovství Evropy do 23 let v Ostravě. Tam mu to nevyšlo, ale tím, že má v sezoně dvě šance, si při té druhé může spravit chuť.
LN I když půjde o jeho první seniorské mistrovství světa?
A proč ne? Může přejít přes kvalifikaci a dostat se do finále, protože ví, co v Ostravě dělal za chyby.
LN Když se vrátíte na začátek svojí trenérské dráhy po roce 2006 – takhle jste si představoval úspěšnou skupinu?
Přesně tohle jsem chtěl. Mým přáním bylo připravovat závodníky, kteří budou schopni bojovat se světovou špičkou. Začínal jsem s Víťou Veselým, Petra Frydrycha, který je mladší a žil v Táboře, jsem trénoval na dálku. Těší mě, že s Víťou
Železného tým pro MS:Barbora Špotáková: nejlepší letošní výkon: 69,45 (1.) Jarmila Klimešová: nejlepší letošní výkon: 61,13 (15.) Petr Frydrych: nejlepší letošní výkon: 85,32 (6.) Vítězslav Veselý: nejlepší letošní výkon: 83,59 (17.) Jakub Vadlejch: nejlepší letošní výkon: 80,76 (37.) pozn.: v závorce je pořadí v letošních světových tabulkách |
LN Mít tak všech pět svěřenců ve finále šampionátu… Nezdá se vám o tom?
Nezdá, ale proč by se to nemohlo stát? Vím, že oštěp není dvoustovka, ale když se spojí všechno, co má vyjít, jsou všichni schopni se do finále prokousat.
LN Jsou i věci, které se letos nepodařily?
Určitě. Třeba Petr Frydrych začal sezonu výborně. I když neházel dobře, v Dauhá poprvé vyhrál mítink Diamantové ligy, pak byl třetí, šestý, naposledy mu to po střevních potížích nevyšlo a vyčítám si, že jsem ho tam poslal. Ale je na tom líp než loni, byť to ještě nedokáže přenést do oštěpu. Potenciál ale má velký.
LN Nezávidíte mu možná dvoumetrovou postavu a rozpětí rukou?
To ne. Má to plusy i minusy. Nikdy nebude mít tak rychlé vzpírání, jako jsem měl já, takže dynamika je horší. Ale tím rozpětím přidává na vzdálenosti. A má ještě jednu výhodu – díky nižšímu těžišti zvládne rozběh. Když se všechno srovná, budeme mít oštěpaře, jakých po světě moc nechodí.
LN Barbora Špotáková poprvé vyhrála závod Diamantové ligy až před dvěma týdny v Monaku, do té doby sbírala třetí a druhá místa. Nyní vede světové tabulky, ale přesto – nebyl jste předtím nervózní?
Nebyl. Bára se do toho dostávala postupně, navíc v zimě absolvovala oproti dřívějšku jinou přípravu. A špička letos hází dál. Když Bára hodila 67 metrů, tak loni by ten závod vyhrála, ale letos i s tím výkonem prohrála s Obergföllovou. V Tegu to bude dobrý závod.
LN Co vám prozradil její výkon 69,45 metru z Monaka?
Že to v sobě má, ale to jsem věděl už dávno. Musíte se na to dívat oštěpařsky. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby házela pořád za sedmdesátku, to ale nejde. I teď vím, že její čas ještě přijde, má to zkrátka v sobě.
LN Cítil jste po tom mítinku zadostiučinění?
Určitě jsem byl rád, po světovém rekordu a olympiádě v Pekingu to byl její třetí nejkvalitnější výkon, což je dobré pro její hlavu. Před mistrovstvím světa ví, že může hodit daleko.
LN Od Špotákové, kterou připravujete první rok, budou všichni opět čekat medaili. Necítíte na svoji osobu tlak, který dobře znáte ze závodnických let?
To bych musel začít přemýšlet, jestli jsem do té spolupráce vůbec měl jít. Ale máte pravdu, jsem na tlaky zvyklý, sport trochu znám. Pod tlakem bude spíš Bára, ale ona to zvládne. Jsem přesvědčený, že to v Tegu dopadne dobře.
LN Když loni oznamovala přestup do vaší skupiny, z očí vašeho předchůdce Rudolfa Černého vyzařoval smutek…
Ale dlouho jsme spolu seděli a bavili se o tom, mezi námi nebyl a není sebemenší problém. Oba jsme věděli, že to chtělo změnu, ale zároveň oba víme, že Ruda odvedl velmi dobrou práci. Teď pracuje na Dukle s novou skupinou mladých atletů, také s juniorskou oštěpařskou rekordmankou Irenou Šedivou, která s námi byla na přípravě v Jižní Africe. Spolupráce obou skupin funguje.
