2. října 2016 8:30 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Zápasnická dračice Hanzlíčková: Žádný muž nechce, aby ho holka dostala na lopatky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Adéla Hanzlíčková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Adéla Hanzlíčková. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
PRAHA Energie z ní jen čišela. Když na žíněnce během zápasu s polskou soupeřkou v pražském obchodním centru Pankrác udělala bodovanou techniku, její pohled byl více než výmluvný. I u rozhovoru musela neustále něco dělat. Sedět v klidu déle než minutu? Téměř nemožné. Svoji hyperaktivitu ale bude dvaadvacetiletá zápasnice ve váze do 63 kg Adéla Hanzlíčková potřebovat.

Mladá brněnská rodačka nastoupila misi, která bude nesmírně náročná. „Ráda bych dostala náš sport do povědomí. Proto nechci odcházet třeba do MMA, kde bych se měla lépe. Mým vzorem je v tomto ohledu judista Lukáš Krpálek,“ vypráví mladá dračice v rozhovoru pro Lidové noviny, která přiznává, že na žíněnce bere buďto všechno, nebo nic.

Dravá a mladá. Toť Adéla Hanzlíčková (v červeném).

Dravá a mladá. Toť Adéla Hanzlíčková (v červeném).

Lidovky.cz: V tomto duchu se nesl i váš olympijský souboj, který jste prohrála před časovým limitem pro naprostou převahu se Švédkou Hennou Katarinou Johanssonovou?
Sešlo se tam toho více, nebyla jsem na olympiádu připravená psychicky. Předtím jsme měli soustředění ve Švédsku, kde jsme se utkaly a bojovalo se mi s ní úplně v pohodě, tam jsem si s ní v pohodě poházela. V Riu to bylo úplně něco jiného, vstoupila jsem na žíněnku a najednou jsem nevěděla, co mám dělat. Dolehlo to na mě.

Lidovky.cz: Souvisela vaše nervozita i s tím, že jste byla nominována na poslední chvíli?
Určitě. V hlavě jsem tam tu myšlenku měla, že tady nejsem vlastní zásluhou. I když to není pravda, protože pokud bych neměla výsledky, tak by mě ani dodatečně nenominovali, ale určité pochybnosti jsem měla.

Lidovky.cz: A stihla jste se i pořádně připravit? Byla jste v tréninku, nebo jste s dodatečnou nominací už nepočítala?
Už jsem s tím nepočítala. Více méně se čekalo, že pokud někdo z nás divokou kartu dostane, tak Artur Omarov, ne já. Už jsem se smířila s tím, že do Ria nepoletím, byl to pro mě docela šok. Po kvalifikaci jsem měla volno, byla bez tréninku. Sice nemohu být bez pohybu, protože to jsem pak zlá, protivná a tlustá, ale netrénovala jsem naplno, protože jsem neměla už mít žádný vrchol. Ale měla jsem měsíc do odletu, takže jsem dohnala, co jsem mohla.

Lidovky.cz: Je z vás cítit, že jste hodně hyperaktivní a i tak trochu exhibicionistka, že?
Ano, jakmile jsem v centru dění, tak si to užívám. (směje se) Na akci v Arkádách to bylo parádní, malý prostor, kolem spousta lidí, kteří vám fandí, jsou tam kvůli vám. Měli jsme mít i nástupovky, vybrala jsem si Hanku Zagorovou a Duhovou vílu, k tomu nedošlo, což mě trochu mrzí.

Adéla Hanzlíčková.
Wrestlingová show v obchodním centru Arkády Pankrác, Adéla Hanzlíčková a Agnieszka Królová.

Lidovky.cz: Přesto bylo vidět, že si zápasy užíváte, že máte ráda hodně technik, akci.
Je to tak. Nějakou dobu už trénuji novou techniku, kdy dám nohy soupeřky do vánočky a poté ji přetáčím pořád dokola, dá se tím vlastně duel i docela rychle ukončit (ve volném stylu končí zápas pro naprostou převahu poté, co je skóre vyšší než desetibodové, pozn. autora). Těžce se to brání a navíc to i dobře vypadá. (směje se)

Lidovky.cz: Stíháte i sledovat skóre zápasu v jeho průběhu? Hlavně v těch vašich se často přelévá ze strany na stranu...
Musím, i kvůli mému stylu si to průběžně kontroluju. U zápasu je často hodně nejasných pozic a hodně se skóre přetáčí a mění.

Lidovky.cz: Několikrát tady zaznělo, že jste slabá na nohy. Nemrzí vás, že ženy nemohou zápasit v řecko-římském stylu?
Trochu ano. Holky mohou zápasit jen ve volném stylu, kde se může útočit i na nohy, protože já si je nechávám hodně chytat, což není úplně dobré. Spíše naopak. (smích)

ADÉLA HANZLÍČKOVÁ

  • Věk: 22 let
  • Výška: 171 cm
  • Klub: PSK Olymp Praha, TAK Hellas Brno
  • Vzdělání: studuje Masarykovu univerzitu v Brně, obor speciální edukaci bezpečnostních složek
  • Trenéři: Milan Hemza, Václav Scheiner starší
  • Váhová kategorie: do 63 kg (v tréninku má kolem 68 kg)
  • Největší úspěchy: 2x stříbrná na ME do 23 let, bronzová na ME juniorů i dorostenců, 7. místo na Evropských hrách 2015 a 9. místo na MS 2015, účastnice OH 2016
  • Oblíbená barva: červená
  • Oblíbené jídlo: steaky, maso
  • Koníčky: kytara, procházky

Lidovky.cz: A jaké máte naopak silné stránky?
Hody! Ráda házím, občas se mi povedou. V tom je moje povaha zase dobrá, nebojím se do nich chodit. Stejně tak mám pak pár oblíbených chvatů, kdy si soupeřku zavřu a vyklopím ji na záda. Klapačka se jí říká.

Lidovky.cz: Když se ještě vrátíme k olympiádě. Chtěla jste fotku s Usainem Boltem, povedlo se?
(smích) Viděla jsem ho, ale nefotili jsme se spolu. Selfíčko nemáme, ale měli svůj dům vedle toho českého, takže jsem viděla, když dělali opičky na balkóně. (smích) Každopádně fotku s ním nebo Phelpsem chtěl každý, museli toho mít asi nad hlavu. Já si raději udělala fotky s elitními zápasníky a pak u sochy Ježíše.

Lidovky.cz: Nahoru jste nelezla?
Ne, i když z toho okolí mělo strach. Když jsem v dobrém rozmaru, tak mám tendenci pořád někam lézt, blbnout. Doma v Brně jsem vylezla na všechny sochy. Prostě jsem hyperaktivní, jak jsem říkala.

Lidovky.cz: A pořád platí, že chcete olympijské hry jednou vyhrát?
Jasně, samozřejmě! Do Tokia za čtyři roky je ještě hodně vrcholů, ale tohle je nejvíce.

Lidovky.cz: Jak je těžký u zápasu přechod od juniorů k dospělým? Vy máte medaile z evropských šampionátů dorostenců, juniorů i do 23 let, ale seniorská zatím chybí, přestože už startujete i mezi dospělými.
Je to hodně velký rozdíl. Zápas je hodně o zkušenostech a o tom, srovnat si všechno v hlavě, což mě trošku chybí. Vyzápasené holky se dokáží koncentrovat, nenechají se tolik strhnout fanoušky jako zatím já. Všechno do sebe musí zapadat, ale klíčové jsou hlava a technika.

Lidovky.cz: Psycholog?
No... Něco mám rozjednaného, že bych si vyzkoušela spolupracovat s psychologem. Vážně o tom uvažuji, aby mne napravil.

Lidovky.cz: Tu vaši hyperaktivitu...
Nezdá se to, ale je to celkem makačka. Když jsem sama, tak jsem celkem klidná, ale jakmile mám kolem sebe hodně lidí, začnou mě hecovat, tak neodolám, což pro ten náš sport je velká nevýhoda.

Lidovky.cz: Proč si pěkná holka jako vy vybere zápas, sport, který je navíc v Česku na okraji zájmu. Proč ne třeba atletika?
Protože mě nebaví. Zkoušela jsem ji, ale nebaví mě. Já se potřebuji s někým tahat, soupeřit, napínat lidi. A jak je chcete napínat u nějakého skoku, nebo běhu? Potřebuji, aby fanoušci dostávali pomalu infarkt, jestli se z toho dostanu, nebo ne, aby byli neustále v napětí. Potřebuji akčnost. Lákali mě i do jiných bojových sportů, třeba do MMA (ultimátní souboje). Je pravda, že zápas je na okraji zájmu, ale právě proto u něj chci zůstat. Chci ukázat veřejnosti, že i zápas může být zajímavý sport, že je napínavý a zároveň i komplexní pro děti. Nechci utíkat, i když právě v MMA bych se měla i finančně lépe.

Lidovky.cz: Takže promotéři mají momentálně smůlu? Česká Ronda Rouseyová?
K ní bych se nepřirovnávala, jsem úplně jiná, ona je tvrdší, agresivnější, já mám radši, když se mohu potahat, udělat povedenou techniku, když soupeřku předčím chytrostí. Takže MMA mne láká, je to napínavé, zajímavé, ale nejsem tak úplně na tvrdé knockouty a krev.

Lidovky.cz: Zkoušela jste MMA?
Zatím ještě ne. Už jsem se párkrát domlouvala, že
skočím na nějaký trénink, ale zatím na to není čas. Mojí prioritou je zápas, který chci vytáhnout do centra zájmu, ne abych teď utíkala jinam. Ještě mám před sebou spoustu cílů na žíněnce, tím prvním je příští rok konečně po dvou stříbrech vyhrát zlato na evropském šampionátu do třiadvaceti let, pak mě čeká i seniorská Evropa a svět. To mě nyní zajímá.

Lidovky.cz: Je pro vás vzorem judista Lukáš Krpálek, který v posledních pěti šesti letech hodně pozvedl české judo a všechno završil zlatem z Ria?
Přesně, naprosto jste to vystihl. Je neskutečné, jak zvýšil povědomí lidí o judu. Rozhodně bych chtěla takto pomoct zápasu. Proto mě tak mrzela olympiáda, že jsem tak vybouchla. Protože to byla skvělá příležitost svůj sport zpropagovat. Ale zase na to mám myslím hodně času.

Lidovky.cz: Na druhou stranu, Krpálkovi první olympijská zkušenost také nevyšla dle představ, když v Londýně skončil sedmý...
Vidíte, to jsem nevěděla, a myslím, že podobně je na tom hodně dalších lidí. Takže opět motivace být v Tokiu lepší, protože pak se zapomene na Rio a nebudou se mě všichni, co mě znají, ptát, co jsem to tam vyváděla. (směje se)

Lidovky.cz: Hodně zápasníků po kariéře dělá kondiční trenéry, třeba českého boxera Štěpána Horvátha připravuje po této stránce Petr Klikoš a hodně jej posunul vpřed. V čem je zápas tak speciální?
V Brně k nám chodí i Jiří „Denisa“ Procházka (aktuální česká jednička v ultimátech mimo UFC, který zápasí v japonské sérii RIZIN FF, pozn. autora). Náš sport je hodně náročný na techniku i kondici, jsou zde věci, které v jiných bojových sportech nejsou, takže možná proto.

Lidovky.cz: Jak důležitá pro zápas je stabilita?
Hodně. A ta mi také chybí. (smích)

Lidovky.cz: Stejně jako vám dříve chyběla disciplína. V jednom starším rozhovoru jsem četl, že jste byla v pubertě hodně divoká. Už je to pryč?
Už ano. Nedovolím si jít před duelem do hospody, člověk musí mít nějakou zodpovědnost. Dříve o nic nešlo, jen jsem se tím bavila, byl to koníček. Nyní je zápas mým životem, prací a podle toho k němu přistupuji.

Lidovky.cz: A kde nastal ve vašem přístupu zlom?
Asi když jsem na jaře 2014 přišla do Prahy a dostala jsem úvazek od Centra sportu ministerstva vnitra.

Lidovky.cz: Líbí se vám v Praze?
Moc. Brno je pro mě srdeční záležitost, ale dovedu si představit, že bych se jednou v Praze usadila natrvalo.

Lidovky.cz: Koukal jsem, že ve vaší tréninkové skupině jste jen dvě ženy, jinak samí chlapi...
Je to tak a není to na škodu. Chce se po mě, abych byla tvrdší a důraznější, což při tréninku s chlapy musím, protože ti mi rozhodně nic zadarmo nedají. Žádný muž nechce, aby ho holka dostala na lopatky. Je dobře, že mě nešetří, že se nechtějí nechat zesměšnit od ženské. Nenechají se zbít, porazit. Kromě tvrdosti se musím naučit být i trochu zákeřná, hodně holek láme prsty, škrábe, nebo třeba tahá za vlasy, což se nesmí a často ani není moc vidět. Trenéři tohle všechno po mě chtějí, ale mají to se mnou docela těžké.

Lidovky.cz: Pomohlo by, kdyby vás někdo naštval?
Rozhodně. Je pravda, že jsem měla jeden z nejlepších zápasů poté, co jsem zjistila, že mi ukradli v šatně peněženku. Tak jsem na soupeřku naběhla, úplně ji přejela a bojovala přesně v tom stylu, jak se po mě chce – tvrdě, agresivně. (smích)

Lidovky.cz: A jaký je to pocit dostat soupeřku na lopatky?
(rozzáří se) Naprosto úžasné. A ještě lepší je, když se vám to podaří díky vaší šikovnosti a skvěle zvládnuté technice. Vydržet bojovat šest minut je někdy hodně náročné, takže ukončit duel před limitem, to je prostě nádhera.

Lidovky.cz: Kdo vás tedy momentálně trénuje?
Připravuji se v Praze pod vedením reprezentačního trenéra mužů Václava Scheinera staršího a dojíždí za námi kouč žen Milan Hemza, který za námi dojíždí do Prahy, byl se mnou i na olympijských hrách a jezdí s námi po kempech.

Lidovky.cz: Jezdíte na ně často?
Letos mi přijde, že jsme v zahraničí byli více než v Česku. Já hodně ráda cestuji, ale letos už toho bylo opravdu hodně.

Lidovky.cz: Platí pro zápas totéž co ve většině úpolových sportů, že čím více tréninku v zahraničí, tím lépe?
Určitě. Hlavně se setkáme se soupeřkami, se kterými se potkáme na turnajích. Zjistíme, jak zápasí, můžete je okoukat. Techniku se ale každý učí doma, venku vám nikdo neprozradí, co a jak trénuje, ani se přípravné souboje v rámci kempů nenatáčejí nebo tak.

Lidovky.cz: Považujete se za trémistku, pomáhají vám tyto kempy, že poznáte své soupeřky v tom, abyste pak nebyla v ostrém souboji tak nervózní?
Těžko říct. Paradoxně se mi lépe bojuje se soupeřkami, které mne neznají. Ono to poznávání se je vzájemné. A je lepší zápasit s někým, kdo nezná vaše triky a techniky. Ale trému mám vždycky a mít i budu. Myslím, že je to tak správné, pokud děláte něco, čemu se oddáváte naplno, tak nervozitu pociťovat budete vždycky.

Lidovky.cz: Věčným tématem úpolových sportů je shazování do váhy. Jak ho máte ráda vy?
Nesnáším! (smích) Shazuji několik kilo, musíme se vážit v dresech, takže se mi občas stane, že se musím vážit bez podprsenky a kalhotek. Vím o holkách, které si prostě ostříhají vlasy, aby se zbavily těch deka, které mají navrch.

  • 1Diskuse
Antonín Vavrda

Autor

Antonín Vavrdaantonin.vavrda@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz