Když se zámořští a britští novináři ptali expertů, kdo je favoritem tohoto souboje, málokdo z oslovených nezmínil, že půjde o vyrovnaný boj a že je vítěze těžké tipovat.
Vlastně jediný, kdo se tomuto scénáři vymykal, je Američan Floyd Mayweather, jediný to muž, který dokázal dnes sedmadvacetiletého Alvareze zdolat. V době jejich zápasu se psal rok 2013 a napříč boxerským světem se mluví o tom, že mexický talent šel do tohoto souboje příliš brzo.
On sám ale je za tuto zkušenost rád. „Hodně jsem se té noci naučil,“ opakuje neustále. Mimo jiné také to, jak šponovat nervy fanoušků a svého soupeře. S Golovkinem se naháněli dva roky. Po celou tu dobu sám Mexičan tvrdil, že je připravený, vždy ale přišlo nějaké ale. Nejčastěji z úst jeho promotéra, taktéž bývalého špičkového mexického boxera Oscara de la Hoyi, že je nenadešel čas pro přechod do střední váhy.
Když si následně Alvarez přezdívaný „Canelo“ (Skořice) kvůli svým ryšavým vlasům a pihám domluvil na květem mexický dýchánek s vyhaslým krajanem Juliem Cesarem Chavezem Jr., většina jej měla za sraba. Vždyť duel se boxoval v limitu super střední váhy. Alvarez navážil 74,4 kg, v samotném duelu pak měl kilogramů více jak 80.
  |
Jen pro porovnání, limit střední váhy je 72,6 kg, Golovkin pak málokdy přibere do zápasu více jak tři až čtyři kila.
„Je to srab, pro mě skončil,“ vzkázal mu naštvaně pětatřicetiletý Kazach, který 18. března zdolal ve svém dosud nejtěžším boji Američana Daniela Jacobse. Poprvé coby šampion „jen“ na body. A začaly pochybnosti o jeho dokonalosti a opěvované síle.
Paradoxně mu to ale pomohlo k tomu, aby dostal Alvareze konečně do společného ringu. „Proti Dannymu jsem vypadal dobře, nikoliv úžasně. Proto do toho šli,“ řekl před pár dny tvrďák přezdívaný „GGG“.
Když o necelé dva měsíce nastupoval Alvarez do duelu s Chavezem Jr., kterého spráskal jako psa, už měl v kapse smlouvu na zářijový šlágr s Golovkinem.
Tím Golovkinem, kterému v tu chvíli konečně naplnil jeho sen o velkém souboji. Proč na něj ale musel tenhle kazašský sympaťák čekat až do pětatřiceti let a jedenáct let profesionální kariéry, když je to mimo jiné stříbrný olympijský medailista z her v Aténách 2004?
„Vytvořila se kolem něj jistá mystika, která ostatní odrazovala,“ vysvětlil šéf HBO Sports Peter Nelson, který s Golovkinem, respektive jeho týmem spolupracuje pět let.
Kazach, který má dvojče Maxe, společně se museli vypořádat se smrtí starších sourozenců Vadima a Sergeje v ruské armádě (dosud neví, kde jsou pohřbeni) a také smrtí otce Gennadije Sr. v roce 2014, má těžko uvěřitelnou bilanci:
18krát bojoval o titul mistra světa. 17Krát vyhrál před limitem. Pětkrát stál proti světovým šampionům. Čtyřikrát slavil knockoutem. Jediný, kdo mu čistou bilanci kazí je již zmíněný Jacobs, který ale tomuto obětoval všechno, včetně změny styly a většinu březnového souboje strávil v těžké defenzivě a zády u provazů.
„Canelo takový nebude, všichni víme, že v ringu uvidíme nejlepší verzi mě i jeho,“ věří k památný souboj pětatřicetiletý král střední váhy. „Chci vstoupit do historie, tohle je začátek odkazu, který tu zanechám,“ přidal podobně odhodlaný Mexičan.
Ten se postaví brutální síle, které se vyhýbalo mnoho velkých šampionů před ním. A která se rodila už v dětství, kdy se Gennadij společně s Maxem pral doma v Karagandě na fotbalovém plácku s přesilou starších hochů.
„Max byl silnější a tvrdší, já byl spíše šikula a technik,“ vzpomíná s odstupem času na společné dětství. „Mohl být slavnější a lepší než já,“ dodává se svoji obvyklou skromností. Před zmíněnou olympiádou v Aténách si museli kazašští trenéři vybrat – Gennadij, nebo Max?
Koho zvolili, už všichni ví. Max ale na bratra nezanevřel. Naopak. Dobrovolně se vzdal své vlastní kariéry a je s dvojčetem vlastně jedno tělo, jedna duše. Společně v roce 2007 odešli do Německa, o tři roky později do zámoří, kde si padli do oka se slavným trenérem Abelem Sanchezem.
Max je ostatně jediný z Golovkinových blízkých, který smí na jeho zápasy. Otec jej před smrtí viděl jen jednou, korejská maminka Elizaveta nikdy a manželka Alina jakbysmet. Stejně jako jejich osmiletý synek Vadim. „Nebylo to dobré, můj syn žije v Santa Monice, miluje hokej, tenis, dobré jídlo, oceán. Je jiný než já,“ tvrdí jeden z nejslavnějších Kazachů současnosti.
Jak moc je pro něj coby milujícího otce a manžela duelu s Alvarezem důležitým, dokazuje i situace z minulého pátku. Do porodnice v Los Angeles dorazil až dvě hodiny poté, co jeho choť přivedla na svět jejich druhé dítě, dceru.
„Žádný problém,“ usmíval se Golovkin po příletu do města hříchu Las Vegas, když novináři tuto informaci vypátrali. „Všichni víme, že box je pro nyní na prvním místě. Já svoji roli pro zrození dítěte splnil, na svět by přišlo tak jako tak. Oba jsem chtěl vidět co nejdříve, ale nebylo rozhodující, abych u porodu byl,“ dodal upřímně.
„Je nejšťastnější chlap na světě. Narodila se mu zdravá dcerka a má před sebou zápas svého života, na který čekal přes deset let. A věřte, že už několikrát přestal věřit, bylo těžké udržet jeho motivaci,“ zaznělo z úst jeho kouče Abela Sancheze. „Nebe je modré, voda je mokrá a v sobotu je čas na skořicový toast,“ přidal s úsměvem.
„Narodil jsem se pro boj. Bojuji za svoji zem, lid, rodinu, tým, sebe. Nic se nemůže vyrovnat tomu pocitu, když jdete do ringu. Kdybych nebojoval, nežil bych,“ kontroval jeho mexický soupeř, který má stejně jako Kazach garantován výdělek 15 milionů dolarů (oběma jej zhruba zdvojnásobí prodej televizní práv).
V noci na neděli českého času se ukáže, na čí slova dojde. Mimochodem, v úvodu zmíněný názor Floyda Mayweathera, do něhož se Alvarez i Golovkin v průběhu léta několikrát navezli kvůli cirkusu alias souboji s hvězdou MMA Conorem McGregorem, je následující: „Jestli může GGG porazit Canela? Rozhodně ne! Je tu pár kluků, kteří mohou GGG zdolat a Canelo je na vrcholu tohoto seznamu. GGG je silný, ale dělá příliš mnoho chyb.“
