Před dvěma týdny vyrovnal váš brankářský idol Martin Brodeur z New Jersey letitý rekord Terryho Sawchuka v počtu vychytaných nul v NHL. Už jste mu poslal gratulaci?
Bohužel se s Martinem nějak blíž neznám. Takže na něj ani nemám kontakt.
Přitom jste nad ním na začátku sezony zvítězil. Jaký to byl pocit?
Skvělý. Moc jsem si ten zápas užil. Bylo to fantastické.
Zbyla vám z toho utkání nějaká památka?
Ondřej Pavelec- narodil se v Kladně, je mu 22 let - v roce 2007 podepsal kontrakt s Atlantou Trashers, letos za klub poprvé chytá pravidelně - je plánovanou dvojkou českého týmu pro hry ve Vancouveru - v této sezoně si v NHL připsal uždvakrát čisté konto - draftován byl klubem před čtyřmi lety jako 41. hráč v pořadí, poté působil v nižší lize QMJHL - letos zatím odchytal 22 zápasů aprocento úspěšnosti zákroků se drží na čísle 91, mezi brankáři mu v této kolonce patří 26. příčka |
A ze svého prvního zápasu s nulou, kdy jste zastavil 38 střel Los Angeles, nějaký artefakt máte?
Také puk, sbírám je. Když je nějaký zápas, v kterém se něco stane, tak si nechám puk. A z té první nuly mám ještě dévédéčko se záznamem toho utkání.
A už jste se na něj díval?
Koukám se po každém zápase na záznam s trenérem brankářů. To byla zatím jediná příležitost.
V brance Atlanty se pořád točíte s Johanem Hedbergem. To vám asi moc nepomáhá, že?
Jsem mladej, nemůžu nic říkat. Zápasů je hodně, to může jeden člověk těžko odchytat. Kdybyste viděl náš rozvrh, tak byste řekl, že se lidi z NHL zbláznili. Zatím ale docela vyhráváme, takže je i spokojenost na mé straně. Ale je pravda, že každý brankář chce chytat co nejvíc...
Brzy by se však měla vrátit jednička Kari Lehtonen. Stoupá už u vás nervozita v boji o místo dvojky?
Tak to neberu. Ani pořádně nevím, jak na tom Kari je.
Poslední zprávy říkají, že začne chytat v půlce ledna...
Tady říká každý něco jiného. Podle mě zatím ani on neví, kdy se vrátí. Bude záležet, jak se bude cítit. Ale nevnímám to, je to ještě daleko. Snažím se soustředit na sebe.
NEJSLAVNĚJŠÍ PAVELCŮV ZÁKROK V ZÁPASE S OTTAWOU:
Dlouho jste ovšem nevěřil, že v týmu zůstanete, a pořád bydlel v hotelu. Už se to změnilo?
Už jsem uvěřil a šest týdnů mám vlastní bydlení. (úsměv)
V česku jste chytal jen za juniory, v Americe zase dlouho na farmě. Jak si zvykáte na zájem zámořských i českých médií?
Na začátku sezony se okolo mé osoby spustilo až trochu šílenství. Ale určitě mi to nevadí, to přece patří k hokeji.
Jak se na to tváří vaši rodiče?
Pilně vystřihují články. Zápasy podle mě prožívají víc než já.
Příští týden trenéři zveřejní nominaci na olympiádu ve Vancouveru. Co vám řekl při inspekční cestě asistent Josef Jandač?
Na nějaké velké rozhovory nebyl čas. Spolu s Pavlem Kubinou jsme se s ním viděli nějakých deset patnáct minut. Ptal se, jak se cítíme, jak se nám hraje. O olympiádě ale nepadlo ani slovo.
V Česku se však bere jako hotová věc, že pojedete jako dvojka. Vy to tak neberete?
Kdyby to vyšlo, bylo by to super. Že jsem v nominaci, to samozřejmě vím. Do Vancouveru bych rád jel v jakékoliv pozici, byl by to určitě neskutečný zážitek. Navíc jsem nikdy za áčko nechytal, takže by to byla moje velká premiéra, začít na olympiádě...
SMOLNÝ GÓL PAVELCE PŘES CELÉ KLUZIŠTĚ:
Dvojici byste měl vytvořit s Tomášem Vokounem. Znáte se?
Párkrát jsme se potkali. Jednou v létě na fotbale a několikrát po zápase. Nějak blíž se ale neznáme, zatím jsme neměli možnost.
Co vůbec říkáte na jeho styl?
Řeknu to takhle – na Tomáši je obdivuhodné už to, že se v NHL drží už devět let. Z vlastní zkušenosti vím, že chytat tu není vůbec lehké. Navíc vždy zazářil v nároďáku ve chvíli, kdy ho potřeboval.
