A to není všechno. Dějí se ještě nedávno nepředstavitelné věci. Už ve třech případech trenéři nabídli, že kvůli špatným výsledkům radši sami odejdou. Jejich nadřízení ale pro předčasný závěr jejich angažmá neměli pochopení, naopak dali najevo, aby ve funkci zůstali dál. Na podzim to zažil naposledy Josef Petřík v Liberci, před ním Miroslav Koubek v ostravském Baníku. A také Karel Jarolím ve Slavii, ale ten si odchod nakonec nenechal rozmluvit.
Vyhazov po 2. kole už nehrozí
Je víc než pravděpodobné, že managementy klubů změnily trend z donucení. "Zřejmě to ukazuje, že se jejich ekonomická situace zhoršila," podotýká viceprezident Unie českých fotbalových trenérů Ladislav Valášek.
(Po kliknutí na obrázek se vám grafika zvětší)
Propustit trenéra představuje dnes pro většinu klubů přílišný luxus, čemuž napovídá i nedávné řešení Slavie. Na Jarolímovo místo jmenovala jeho asistenta Michala Petrouše, a nemusela tak v období, kdy bude řešit splácení víc jako stomilionového dluhu vůči bývalému majiteli, zvyšovat své náklady. Také ve Spartě se o konci Jozefa Chovance několikrát mluvilo, ale místo toho se zatím udržel ve funkci dva roky, což se na Letné nikomu za poslední dekádu nepovedlo.
"Vnímáme to celé jako pozitivní proces. Dovolím si říct, že už nehrozí, že bychom u jednoho týmu viděli čtyři trenérské rošády během jediné sezony," tvrdí František Komňacký. V Jablonci bude příští měsíc působit už tři roky a je momentálně nejdéle sloužícím prvoligovým trenérem. Pryč jsou časy, kdy kluby začaly kouče propouštět už po druhém ligovém kole, jako tomu bylo v devadesátých letech. K vyhazovu zatím sáhla v aktuální sezoně pouze Příbram.
Fergusonovi mohou závidět
Životnost trenéra na české ligové scéně se obecně prodlužuje. I když víc jak čtyři roky dokázali v jednom ligovém angažmá vydržet Jarolím ve Slavii a také Ladislav Škorpil během působení v Liberci. Než Vlastimil Petržela opustil na jaře 2002 Bohemians, uběhlo pět let a sedm měsíců. To zatím představuje český strop, který je hodně vzdálený čtyřiadvacetiletému maratonu Alexe Fergusona v Manchesteru United. "Frekvence změn trenérů je u nás pořád stále kratší než v zahraničí. Bylo by žádoucí, pokud by se podařilo trenérům naplnit tří až pětileté kontrakty," přál by si Valášek ještě větší stabilitu.
Výběr trenérů alespoň probíhá mnohem méně nahodile. Zatímco dřív každý držitel profilicence prošel jen devítiměsíčním kurzem, nyní musí absolvovat dvouleté studium na bázi vysoké školy. "Mezi ligové trenéry se nedostávají jedinci, u kterých by chyběl předpoklad, že svoji práci zvládnou," oceňuje Komňacký nastupující generaci. Zdeňku Psotkovi z Olomouce nebo teplickému Jiřímu Plíškovi ještě není ani čtyřicet a už si stihli vydobýt na ligové scéně slušné renomé.
Podle Valáška by do českého prostředí měli víc proniknout zahraniční trenéři. V současnosti není včeské lize zastoupený ani jeden. "Chybí srovnání, nemáme úplné zrcadlo." Dnes ale mají ligoví trenéři alespoň větší klid.
