Pan Hadamczik na jednání přednesl analýzu olympijského turnaje v Soči. Jak vypadala?
Hodnotil akci z pohledu trenéra, hodnotil výkony jednotlivců, informoval o přípravách na jednotlivá utkání. Mluvilo se o přístupu mužstva, atmosféře v kabině. Alois Hadamczik převzal plnou zodpovědnost za výsledky i nominaci na olympiádu. Výkonný výbor to vzal na vědomí.
Probíhalo to v klidu?
Ano, ale klid neznamená, že se nemůžete kriticky zeptat, říct jiný názor. Ptali jsme se na některé věci, ale nedozvěděli jsme se nic nového. Když to shrnu, tak trenér říkal, že v šatně nebyl žádný problém. Nevnímal negativní vztah hráčů k němu.
Jak členové výkonného výboru hodnotili vystoupení českého týmu v Soči?
Vyhodnotili jsme umístění jako zklamání, ale současně jsme poděkovali Hadamczikovi za působení ve funkci trenéra. Získal dvě medaile na mistrovství světa. Ovšem poslední dva turnaje nedopadly podle našich představ. Je třeba říci na rovinu, že objektivní skutečnosti spolu s atmosférou, která se kolem toho vytvořila, vedly celkem logicky k rezignaci trenéra.
Zklamaný trenér Alois Hadamczik po vyřazení z olympijského turnaje
Jako nástupce jste vybrali Vladimíra Růžičku. Padl i nějaký jiný návrh?
Teď žádné jiné jméno nepadlo. Ale už jsme předtím spolu komunikovali. Ve hře byla jména, o kterých jste psali. Situace je komplikovaná, trenéři mají svoje povinnosti v klubu, nebylo seriózní s nimi jednat bez souhlasu majitele. Bavil jsem se i s Pepou Jandačem, ale řekl mi, že nepřipadá v úvahu, aby to dělal souběžně. Byli tam i další, třeba Miloš Říha. Shodli jsme se nakonec, že tohle řešení je nejlepší.
Uvažovali jste i o zahraničním trenérovi?
Dívali jsme se i do zahraničí, ale spíš abychom měli přehled. Nebyli jsme přesvědčení, že český hokej je připraven na zahraničního trenéra.
Byl pro vás první volbou Růžička, nebo Jandač?
Mluvil jsem s nimi ve stejné rovině. Mám s nimi dobrý vztah.
Dovedete si představit Josefa Jandače jako trenéra na šampionátu v Praze příští rok?
Hlavním trenérem pro rok 2015 bude Vladimír Růžička, takže určitě ne. Ale bavili jsme se s Vláďou o týmu asistentů, kdyby chtěl k sobě Pepu na příští sezonu a umožnil to majitel Sparty, tak bych se tomu nebránil. Chci říct naprosto jasně, že jsme v situaci, kdy nemusíme otáčet každou korunu. Jsme připravení splnit jakékoliv požadavky, když to trochu přeženu.
Takže by mohli pracovat Růžička s Jandačem společně?
Nemám ambici do toho zasahovat. Pokud to nehraničí s absurditou, tak je to jedno. Na schůzce padlo několik jmen – jedno klasické (Ondřej Weissmann), ta další byla zajímavá – myslím, že by to bylo fajn. Ale třeba Pepík Jandač variantu, že by mu třeba někdo připravoval tým a on by pak fungoval po sezoně, nechtěl.
V souvislosti s dalším asistentem se mluví o bývalých hráčích z Nagana, symbolech zlaté generace. Zazněla i tahle možnost?
Problém je, že důraz na mládežnický hokej a zapojování bývalých hráčů se objeví ve chvíli, když se nedaří. Realita je taková, že ti, co se chtějí zapojit, se zapojili. V současné době u mládežnických reprezentací působí Robert Reichel, Pavel Trnka, Milan Hnilička, Jirka Lála, David Moravec. Všichni mají dveře otevřené. Řada z nich působí na klubové úrovni, to vždycky někdo objeví Ameriku, že by s nimi bylo potřeba komunikovat. Dominik Hašek si třeba vybral Síň slávy a stará se o ni. Mluvíme i s dalšími. K seniorské reprezentaci padla i dvě jména z tohoto ranku. Mně by se líbila. Dejme trenérovi čas, ať si to rozmyslí.
Co si vlastně slibujete od příchodu Vladimíra Růžičky?
Od Vládi si slibuju dar přirozeného koučinku, má zvláštní schopnost a kouzlo. Umí to z těch kluků dostat, vyhecovat je. Těším se na to, bude to nový impulz. Podle mě byl tým na olympiádě přestárlý. Přeji si, aby Vláďa začal se zapojováním mladých hráčů. Dal jim důvěru. Ale nemám to tak, že bych si myslel, že přijde Růžička a jsme najednou kandidáti na medaili.
