Opět jednou o setiny prohraná časovka, Leo, že? To už jste zažili letos na Trentinu.
A tady je to hrozná smůla. Tohle už nebylo ani o výkonnosti, protože výkonnostně jsme na tom byli stejně jako vítězné BMC. Bylo to jen o tom, že měli prohodit ty mezičasy. (zasměje se) Na druhém mezičase jsme ještě vedli a v cíli jsme prohráli o ten samý kousek, o jaký jsme předtím vedli. Kdyby se to otočilo, jsme teď šťastnější. Ale výkonnost jsme měli famózní. Když porovnám časovku v podání Sky na Giru a na Dauphiné a potom tady, tak jsme jeli o sto procent líp.
  |
Nebe a dudy?
Přesně tak. Říkal jsem pak klukům: Všichni jste jeli úplně fantasticky. Fakt bylo pěkné být součástí toho týmu, protože jsme byli úžasně sehraní a kompaktní. Opravdu můžeme být na nás hrdí. Mezi vítězstvím a tím skončit druhý je sice na jednu stranu propastný rozdíl, ale na druhou stranu si myslím, že jsme připraveni vyměnit tuhle porážku v časovce za naše konečné vítězství v Paříži.
Nedlouho před cílem vznikla díra před pátým členem týmu Nicolasem Rochem a vy jste se na něj otáčel. Co se dělo?
Byl jsem jediným z týmu, kdo si toho všiml. Tak jsem na něj čekal a ještě jsem volal na další kluky, jenže ti mě neslyšeli, protože diváci byli zase neskuteční a nebylo přes ně slyšet slova. Snažil jsem se Nikovi pomoci, protože v tu chvíli potřebuje jakoukoliv pomoc. Ale je to těžké, když už je úplně vytuhlej. Těžko se s tím pak něco dělá.
König pomohl Froomovi setrvat ve žlutém, časovku ale o sekundu vyhrálo BMC |
Měli jste dojíždět podle vašeho detailního rozpisu práce v minimálně možných pěti jezdcích?
Mohl tam být jako pátý Wout Poels nebo Nico Roche, nakonec to vyšlo na Nika. Základní čtyřka byla jasně daná: Froomie, Richie Porte, já a Geraint Thomas. A k nám pak jeden z těch dvou, komu se pojede lépe.
Vaše nohy vypadaly, že se točí velice dobře. Bylo to tak?
Já nikdy nevypadám, že si v časovce družstev kdovíjak dávám. Trošku mě nohy bolely, ale nebyl jsem na tom rozhodně špatně. Myslím si, že jsem připravený do hor.
Pryč je tedy částečná skepse ze dnů, kdy jste musel dlouhé desítky kilometrů tahat tempo týmu na rovinách?
Když se na to podívám zpětně, asi to tak mělo být. Podobně to řešily i další týmy, že hodně vrchařů pomáhalo na rovinách a potom odpočívali v závěru etap, kde za ně práci převzali klasikáři. Moc jsem si to neužil, bohužel. Ale byla to důležitá práce. Zato teď už přijde naopak taková práce, se kterou počítám. Ta opravdu důležitá ve velkých horách.
A vy v nich budete velmi dlouho bránit Froomův žlutý dres.
Právě. Vypadá to, že Chris je tady v neuvěřitelné formě. Jestli budeme jeho dres držet nepřetržitě až do Paříže, bude to celkem 12 etap. A nikdo nám nepomůže. Všichni z týmu, i klasikáři, se ještě dost napracují. Ale naše morálka je v tuhle chvíli stoprocentní. A já jsem hrozně rád, že jsem součástí týmu, který jede na vítězství v Tour.
