25. listopadu 2014 12:44 Lidovky.cz > Sport > Hokej

Drsný dril i zastrašování. Tichonov
byl trenérem strojů na výrobu zlata

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
SMRT DIKTÁTORA. Byl nesmlouvavý, na své svěřence až příliš hrubý. Přesto patřil... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy SMRT DIKTÁTORA. Byl nesmlouvavý, na své svěřence až příliš hrubý. Přesto patřil... | foto: ČTK
PRAHA Přirovnávali ho k Brežněvovi a přezdívali mu diktátor, tyran nebo šílenec. Viktor Tichonov, jeden z nejslavnějších hokejových trenérů světa, postavil své úchvatné úspěchy na drsném drilu, železné kázni a zastrašování.

Jeho svěřenci neměli prakticky žádná práva, jednal s nimi jako s otroky. Nicméně jeho kruté metody a autoritativní styl mu přinesly v éře Sovětského svazu osm titulů mistra světa a tři zlata z olympijských her. Jeho srdce včera v Moskvě dotlouklo ve věku 84 let.

Při zápasech postával před hráči u mantinelu a tvářil se docela klidně, až snad přátelsky. Většinou si odpouštěl jakákoliv rozmáchlá gesta a tvář se mu měnila v kámen. Když ale zmizel z dosahu televizních kamer a fotoaparátů, stával se z něj někdy až šílený krutovládce.

Vjačeslav Fetisov, obránce z legendární pětky Kasatonov, Fetisov, Krutov, Larionov, Makarov, nikdy nevzpomínal na nelidské tréninkové porce od Tichonova s nadšením: „Stal se vládcem nad našimi osudy,“ prohlásil před časem. „V jeho očích jsme přestali být lidmi, kteří mají cit a rozum. Pro něj jsme se stali pouze stroji na výrobu zlatých medailí.“

Svůj styl práce si však mohl bez problémů dovolit, protože v roce 1977 se stal hlavním trenérem armádního CSKA a hokejové reprezentace údajně na přání komunistického vůdce tehdejšího Sovětského svazu Leonida Brežněva.

Víceméně absolutně kontroloval i soukromý život svých svěřenců. Jak by také ne, když jeho tým, patřící pod sovětskou armádu, trénoval někdy až 11 měsíců v roce. Prakticky bez letní přestávky, přičemž hráči bydleli v kasárnách.

Svoji práci popisoval Tichonov zvláštně: „Jakožto trenér CSKA a sborné jsem vždy dostával dva úkoly. Totožné úkoly. Zaprvé – vyhrát. A za druhé – všude. Taková byla doba, na nic jiného nezbýval čas. Jen na hokej.“

Rodina? Zbytečné rozptýlení

Jeho krutost byla sice až do nebes volající, nicméně výsledky mu přinášela. A to dokonce oslnivé. Vždyť v období 1978–1990 jeho svěřenci kralovali na osmi světových šampionátech a v letech 1984, 1988 a 1992 nepustili nikoho ke zlatu pro změnu na olympijských hrách.

Jeho týmy ničily soupeře dokonalou technikou, rychlostí a fenomenálním bruslením všech hokejistů. Hráči věděli naprosto přesně, co v příští chvíli učiní spoluhráči, a jejich souhra vypadala až neskutečně.

Jedna věc ale zarážela. Hokejisté se po vstřelené brance prakticky nikdy neradovali. Tvářili se, asi jako když horník po šichtě vyfárá z dolu. Netečně, unaveně, bez jiskry.

Hokejisté pod „děduškou Viktorem“, jak se trenérovi později familiárně také říkalo, na ledě dřeli ve vestách naplněných olověnými destičkami a donekonečna pilovali komplikované herní systémy. Diskuse trenér neuznával, odpor tvrdě trestal.

„Rodina pro hokejistu znamená zbytečné rozptýlení,“ hlásal kouč do světa. „Tvrdě dřít a milovat svou práci, to je jediná cesta k úspěchu.“ I ruští hráči ale v zahraničí poznávali, že se hokej dá hrát i v lidských podmínkách, a mnozí z nich snili o nejslavnější klubové soutěži světa – kanadsko-americké NHL.

Tichonov vychytrale na veřejnosti prohlašoval, že chápe touhu hráčů jít do NHL, jenže jak se občas ukázalo, za jejich zády podnikal vše pro to, aby nikdo do zámoří odletět nemohl.

Český parchante! řval na Salfického

Svého času za CSKA chytal i Dušan Salfický, jinak též vyhlášený komik a smíšek. Jak ten těžce snášel Tichonovovy agresivní nálady…

„Pořád se mu něco nelíbilo a věčně v kabině řval. Nadával mi, že jsem český parchant, a když mě urážel opakovaně, nevydržel jsem a zařval na něj, že je senilní dědek,“ vzpomínal Salfický.

„Pak na mě samozřejmě křičel ještě víc, protože na něco podobného nebyl zvyklý.“ Salfický si s úsměvem vybavuje i občasné chvíle, kdy tvář Tichonova zjihla. „To mě pak zase i líbal. Ale pozor – to byly ty jejich ruské brežněvovské polibky. Vlhké a vášnivé na rty…“

Na Tichonova zavzpomínal i Luděk Bukač, trenér, který se proslavil především ziskem zlatých medailí na světových šampionátech v letech 1985 a 1996.

„Tichonov nikdy nepatřil k výborným hokejistům, ale jako trenér sklízel velké úspěchy. Je třeba ale vidět, že se tak dělo především díky tomu, že pracoval v armádě, a navíc v době komunismu. O sovětském týmu se často mluvilo jako o mašině. Není ale asi nutné tenhle pojem podrobně rozebírat. Už sám o sobě vypovídá o všem…Jak si tak na Tichonova vzpomínám, vybavuji si také, že se choval k okolí a trenérům z jiných týmů dost odměřeně.“

Metody trenérského drába časem začaly lézt krkem i největším ruským hvězdám. Jako první o koučových podivných metodách promluvil Igor Larionov v rozhovoru pro časopis Ogoňok. Spory s Tichonovem ale postupně přiznali i Kasatonov, Krutov a Makarov. „Tichonov? Nebezpečný fanatik,“ pravil Larionov. „U reprezentace už nemá co pohledávat,“ doplnil ho Fetisov.

V roce 1996 odpor hráčů proti Tichonovovi zesílil natolik, že ruští hokejisté působící v NHL oznámili, že nehodlají svoji zemi reprezentovat na Světovém poháru, pokud národní tým povede právě Tichonov.

Na olympiádě si přisvojil brankářovu medaili

Ostatně již o pět let dříve chyběla legendární formace (s výjimkou Kasatonova) na soupisce sborné při Canada Cupu. Nedostalo se tam ani na vycházející hvězdu Pavla Bureho. Ten byl pro změnu potrestán za to, že odmítl podepsat s CSKA smlouvu na další tři roky.

A ještě jedna Tichonovova perlička. Na olympiádě v Albertville (1992) si zlatou medaili brankáře Nikolaje Chabibulina přisvojil právě Tichonov. Argumentoval tím, že gólman byl na turnaji pouze náhradníkem a do žádného zápasu nenastoupil. Zlato pak gólman dostal až o mnoho let později, kdy tým už vedl Vjačeslav Fetisov.

Kondolenci Ruské federaci ledního hokeje zaslalo v pondělí i vedení Českého svazu ledního hokeje. Prezident svazu Tomáš Král mj. uvedl: „Úspěchy, kterých Viktor Tichonov dosáhl, motivovaly také naše trenéry a hráče.“

Doufejme, že svá slova nemyslel úplně doslova…

Václav Cibula
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz