Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

VIDEO: Blázen? Jihlavský Bilčík se pustil do obávaného kanadského rváče. Přežil

Sport

  12:14
PRAHA - Jako kdyby skočil do cesty utržené lokomotivě. Tak se dá přirovnat chování jihlavského hokejisty Vlastimila Bilčíka, který v zápase na Kladně vyzval na souboj kanadského bijce Joshe Grattona.

Gratton (vpravo) a Bilčík v bitce. foto:  Josef Poláček, hc-kladno.cz

Pondělní utkání na Kladně, ve kterém prvoligoví jihlavští hokejisté podlehli 2:5, pro něj skončilo už po deseti minutách, během nichž si nepřipsal ani bod. Přesto se ze čtyřiadvacetiletého obránce Bilčíka na chvíli stala mediální hvězda.

„Tuhle pozornost nemám rád. Ale jednou za čas to zvládnu,“ usmívá se hokejista s vizáží motorkáře. Proč se novináři zajímali právě o něj? Jednoduše proto, že se v hokejové bitce tváří v tvář postavil kanadskému ranaři Joshu Grattonovi.

„Dobře jsem věděl, o koho se jedná a že hrál i za Čechov,“ připomíná Bilčík ruský klub, který před pár lety proslul v KHL tvrdostí a záludností. Gratton v pěstním souboji potvrdil pověst tvrdého ranaře. Bilčíkovi rychle srazil helmu a pravačkou ho zasypával přívalem ran. Napočítat se jich daly tři desítky.

Grattonova vizitka: 260 rvaček

Když na začátku nového roku přivedlo vedení prvoligových kladenských hokejistů do svého kádru Joshe Grattona, dobře vědělo, koho získává. Čtyřiatřicetiletý kanadský útočník se zkušenostmi z NHL i KHL svou kariéru provázel řadou pěstních soubojů. Specializovaný web dropyourgloves.com, jenž hokejové bitky sleduje, mu jich napočítal více než 260.

„Očekávám od něj tvrdou, důraznou hru a tlak do branky. Počítáme s ním do oslabení a chtěli bychom, aby v případě potřeby ochránil naše opory a brankáře. Chceme si soupeřů získat větší respekt,“ uvedl tehdy trenér kladenských Rytířů Pavel Patera.

K první bitce za Rytíře se Gratton postavil v zápase s Jihlavou, kdy ho vyzval k souboji obránce Dukly Vlastimil Bilčík. „Nenabádáme ho, aby se rval. Jemu nic jiného nezbývalo,“ tvrdil Paterův asistent František Kaberle. „Je natolik zkušený, že ví, kdy se může poprat a kdy ne,“ uvedl po pondělním zápase.

Podle Kaberleho se kanadský rváč na bitku předem nechystal. „Dohrával hráče, pak tam měl tvrdší hit. Ten podle mého názoru faul nebyl, ale rozhodčí to tak posoudil,“ líčil Kaberle.

Na Grattona potom vystartoval Bilčík. „On výzvu přijal a porval se,“ pokračoval bývalý reprezentační obránce s bohatými zkušenostmi ze zámoří. „Mně i divákům se to líbilo. Bitka měla parametry jako v NHL,“ podotkl asistent kladenského kouče.

„Jsem rád, že jsem to přežil. Gratton má zkušenosti ze strašně moc bitek v NHL,“ uvědomuje si Bilčík, jenž souboj statečně ustál. „Většina úderů šla dozadu, do zátylku. Takže to nebylo tak hrozné. Žádný knock-out naštěstí nepřišel.“

Proč se vůbec bek Dukly do kladenského útočníka pouštěl? „Po krásném bodyčeku od Jirky Říhy, který ho nastartoval, začal trošku lítat a dohrávat naše hráče. Jirku Dobrovolného zranil, a když potom trefil mého parťáka z obrany Filipa Dundáčka, shodil jsem rukavice,“ vysvětluje.

Podle svých slov neměl na vybranou. „Kdybych to neudělal, možná by zranil ještě víc našich kluků. Takže to bylo na místě,“ tvrdí Bilčík. „Ostatně i trenéři nám říkali, že když se bude chovat takhle, máme ho dosekat.“

Za odvážný čin se mu také dostalo uznání. „Trenéři mě pochválili,“ přikyvuje Bilčík, který se nebojí ani možné odvety. Ta může nastat v blížícím se play-off první ligy, v němž se Jihlava a Kladno mohou střetnout v semifinále. „Určitě se to od něj dá čekat znovu. Musíme se na to připravit a do soubojů chodit zpevnění,“ nabádá spoluhráče.

Čtyřiatřicetiletého kanadského bijce ovšem nijak neodsuzuje. „Beru to tak, že je to jeho práce. V NHL hrál ve čtvrté lajně, ve které měl za úkol provokovat soupeře a chodit do bitek,“ připomíná téměř devadesát Grattonových startů za Philadelphii a Phoenix.

„V Čechách na to nejsme zvyklí, ale v Kanadě je to normální,“ všímá si. „Sem když přijede nějaký Kanaďan, hned se řeší, jaké je to prase. Ale tým si ho bere z nějakého důvodu, prostě ho potřebuje,“ konstatuje Bilčík.

Autoři: