Už vám říkají také Královna špatného počasí. Co vy na to?
No, v takovém počasí se člověku ani do závodu moc nechce. Ale my s tím nic neuděláme, pokud to tedy není opravdový extrém a závod se nezruší. Prostě to beru, že to tak je - a jdu do závodu s čistou hlavou.
A výsledkem je první, první a druhé místo. Jak byste ten oberhofský týden okomentovala?
Byl to můj nejlepší týden ve svěťáku v kariéře. Doufám, že tohle mě pošoupne dál a bude to jen a jen lepší, abych výkonnostně nahoře také vydržela. Jsem prostě šťastná.
Také do třetice jste si mohla dopřát zvednout při průjezdu cílem radostně ruce nad hlavu.
Kdo by nezvedal, když takhle zakončí svěťákové kolo.
Jak složitý to byl závod? K obtížným podmínkám se musela připojit i únava z předchozích dnů.
Jednoduchý nebyl. Změnili nám ale trať, udělali ji trochu jednodušší a odebrali jedno těžké stoupání. Celá ta nová část areálu se nejela, protože odtála. A druhá věc byla, že v průběhu testování začalo chumelit a na relativně rychlou trať napadala brzda. To pak bylo znát. Když se trochu vyjelo ze stopy, strašně to drhlo. Musím pochválit naše servisáky, že opravdu zareagovali a velice dobře namazali.
    |
Hned po startu jste s Mäkäräinenovou a Domračevovou ujížděla ostatním. Jak jste se za nimi cítila?
Povedlo se mi dobře odstartovat, takže jsem se dostala dopředu. Bála jsem se toho těžkého sjezdu, chtěla jsem proto vjet do něj co nejvíc osamocená. Ale když jsem pak viděla, jak se ty dvě předvádějí, řekla jsem si: Pokud pojedu s nimi, bude to můj konec. Radši jsem zvolnila a nechala je jet.
Střelecky jste celý závod zvládla jen se dvěma chybami, což je na takové podmínky výborné, ne?
Na tyhle podmínky určitě. Odjížděla jsem navíc do Oberhofu s ne zrovna dobrým pocitem. Šla jsem předtím rychlé tréninky ve Val di Fiemme, tak se mi střelecky úplně nedařilo. O to větší radost mám, že je to v závodě lepší než v tréninku.
Po první střelbě jste nicméně byla osmnáctá. Stálo síly dotahování se vpřed?
Snažila jsem se jet pořád své tempo, abych vydržela do další části hromaďáku. Spíš bylo blbé, že jsem tam musela jet trochu osamocená po rovině proti větru. Nemohla jsem se nikoho chytit a schovat se.
Klíčová pak byla první stojka? Chumelilo čím dál víc...
Já na ní ale neměla problém, té střelby jsem se nebála.
Až při poslední stojce vám potom ulétla úplně poslední rána.
Ta mě dost mrzí.
Kam letěla?
Zdenda Vítek říkal, že vpravo. Asi dva centimetry. Ani nevím, co se tam stalo špatně.
Pak jste vyjížděla z trestného kola druhá o 16 vteřin za Gerekovou. Ale ta už v předchozím kole ukazovala, že na tom není běžecky nejlépe. Takže jste si na ni věřila?
To bylo vidět právě už to kolo předtím, že jí to moc nejede, hned za střelnicí jsem jí dojížděla. Ale byla tam teď navíc ta Darja (Domračevová). A té se dneska chytit opravdu nedalo. Zkusila jsem to, ale šlo o beznadějný pokus.
Tělo teď bolí?
Po těch skvělých výsledcích ani tolik ne, to se spíš rozleží a bude bolet až v noci. Vždycky jsem se tu probouzela s bolestí nohou.
Už za tři dny v Ruhpoldingu zase závodíte. Neměla byste radši delší pauzu? Nebo si připadáte jak na vlně?
Prostě jedu dál. Bude to štafeta, jen šest kiláků, což není zas tak hrozné. Aspoň že máme závody obden. Kluci tady měli tři ve čtyřech dnech, to už není úplně pěkné a jednoduché.
ČTĚTE O ZÁVODĚ |
Jak budete regenerovat?
Zajdu si na masáž. A měli jsme tu i fyzioterapeuta, to nám hodně pomáhá.
Tratě v Ruhpoldingu máte ráda. Jde o podobný motokros jako tady?
Jo a na ten motokros se těším. Jsou to mé oblíbené tratě. Když pak přijedeme do Anterselvy, tam to není tolik náročné, je tam pěkně, ale spíš tam bojuju s výškou. Anterselva nepatří k mým oblíbeným areálům.
V Světovém poháru jste se nyní celkově vrátila do první pětky, která vám patřila už po prvním kole.
Ale pořád platí, že budu spokojená, když budu na konci sezony do 10. místa.
Jak byste vlastně sama vysvětlila tak velký vzestup v letošní zimě?
Určitě to není práce jednoho roku, ale dlouhodobá práce, kde na tom má zásluhu i Jindra Šikola (bývalý kouč). Je to ale i o tom, že jsme teď začali víc pracovat jako tým, vládne psychická pohoda, vzájemně se podporujeme a tím jsou potom ty výsledky jednodušší - a jak je vidět, přicházejí.
