15. února 2014 12:09 Lidovky.cz > Sport > Olympiáda v Soči 2014

Verner uzavřel turbuletní kariéru:
Nezlomíte mě. Je čas opustit stres

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Tomáš Verner během olympijského závodu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Verner během olympijského závodu | foto: ČTK/AP
Byla to dlouhá zpověď. Dlouhá, upřímná a rozlučková. Tomáš Verner dokončil svůj poslední závodní program. Skončil jedenáctý na své třetí olympiádě a právě přestal být závodníkem. Nostalgie se mísila s radostí, že jeho rozlučka nebyla smutná.

Kdysi byl zlatý, stříbrný i bronzový na mistrovství Evropy. Vrátil českému krasobruslení hrdost i medaile. Že se později trápil a stupně vítězů se mu vzdalovaly? Že bojoval s vlastní psychikou? Nebyl zdaleka jediný. Medaile, jež se skvěly na jeho hrudi, mu už nikdo nesebere. Byl showmanem, který bavil. Tím získával své fanoušky. A tím je roztleskal i v pátek v Soči při své derniéře.

Bylo to důstojné loučení s kariérou. Můžete být spokojený, ne?
Bylo v něm i dost drobných chyb, a ty mi na radosti nepřidaly. Ale nakonec to bylo dobré rozloučení, to ano. Jasně, 151 bodů za volnou jízdu není úplně ten bodový zisk, jaký jsem si připravoval na začátku, ale nejsem ani zklamaný. Jsem rád, že to skončilo takhle. I zážitek z olympiády mám zatím nejlepší, co jsem kdy měl. Takže je správný čas odejít a začít se věnovat něčemu jinému.

Nepřemlouvají vás, abyste zůstal?
Paní předsedkyně našeho svazu se mě teď ptala, jestli si to nechci rozmyslet a jet v březnu do Tokia na mistrovství světa, když ta forma tu je. Ale ne, už jsem rozhodnutí skončit na olympiádě udělal v květnu a je definitivní.

Chtěl jste si svoji poslední závodní jízdu užít. Povedlo se?
Užil jsem si ji, přestože mě bolely nohy. Na začátku jsem byl malinko nervózní, bál jsem se, že se mi stane totéž co v krátkém programu a že při čtveráku udělám chybu. A ejhle, ono se to stalo. Ale nenechal jsem se tím zdeptat, skočil jsem čtveráka napodruhé a užil si to. Diváci byli ochotní tleskat mi do rytmu, to bylo od nich pěkné.

Dokonce jste za druhého trojitého axela přiřadil i trojitý toeloop do kombinace navrch.
Jo, ten jsem vymyslel navíc. Já přemýšlel - i když vím, že nemám během jízdy přemýšlet - kde ještě přidat kombinaci, když jsem ji neměl po čtverném toeloopu. Chtěl jsem co nejvíc bodů, tak jsem ji prsknul za toho axela, abych už dál přemýšlet nemusel.

Krasobruslař Tomáš Verner během olympijského závodu

Předtím, než vám začala hrát hudba, jste byl hodně nervózní?
Na rozcvičení a v šatně dost, tam jsem se musel chvilku zastavit, sednout si a jen dýchat. Dal jsem si sluchátka do uší, ale nepustil žádnou hudbu, byl jsem jen sám se sebou. Až když jsem se postavil na svoji úvodní "značku", trošku jsem se uklidnil a čekal na hudbu.

Nervozita vás přemáhala právě proto, že to dnes bylo naposledy?
Stoprocentně. Já nemohu říct, že jsem nejsilnější po mentální stránce. Vůči některým věcem jsem odolný, ale tohle s člověkem zamává, olympiáda je úplně jiná než další závody. Přijeli nás podpořit sportovci z hor, byli tu hokejisté, a já tohle všechno emotivně vnímám. Ten tým drží spolu, a tak by to na olympiádě mělo být. Přijela třeba i boulařka Terezka Vaculíková, povídali jsme si a bylo moc fajn takhle poklábosit s někým z úplně jiného sportu.

Když naopak hudba dozněla, na co jste myslel?
Že jsem dotáhl svoji misi do konce. Můžu dlouze polemizovat, jestli to bylo dobře nebo špatně, a jak moc jsem mohl něco udělat jinak, ale ve chvíli, kdy jsem skončil program, trošku se mi ulevilo a řekl jsem si: Tak a je to. Konec.

Pak jste se objal s trenéry. Co vám řekli?
Moc jsme nemluvili. Jen jsem se poplácali po zádech, seděli a čekali, co z komputeru vyleze. Vylezlo tolik bodů, kolik vylezlo. Součet 230 bodů by byl skvělý v Turíně, možná bych ho bral i ve Vancouveru. Teď ale už ty body nehrajou roli. Byla to má třetí olympijská zkušenost a já jsem rád, že dopadla takhle. K diskuzi s trenéry ještě bude čas, Michal Huth i paní Kopřivová tady zůstávají do konce olympiády. Michal tu je i s Carolínou Kostnerovou, pomoci jí, je teď moje druhá práce.

Poté, co jste dojel, ještě byla ve hře první desítka. Doufal jste?
Bylo by to super. Znamenalo by to ale, že bych musel někomu přát, aby se mu to nepovedlo, a to není můj styl. Měl jsem zajet čistou jízdu a byl bych v ní.

Sám jste to řekl: Jste na konci. Dokázal byste teď shrnout vaši kariéru několika větami?
Byla to jízda na horské dráze. Já se jich sice bojím, ale chodím na ně pravidelně a miluju je, i když z nich mám strach. S mým krasobruslením to bylo stejné. Přestože jsem se někdy při jízdách bál, tak tenhle sport zbožňuji, a proto jsem ho dělal tak dlouho. Podle mě to stálo za to, propadáky i vítězství... Během mé kariéry jsem potkal lidi, kteří mi pomáhali se vyvíjet i jako člověku a za to jsem vděčný.

I ty propadáky stály za to?
To víte, že bych je rád vynechal, stejně tak některá zranění i některá rozhodnutí, která jsem uspíšil. Ale bez těch negativních věcí bychom se asi nedobrali k těm dobrým. A myslím, že jedno dobré rozhodnutí jsem teď udělal a tím je skončit kariéru tady v Soči a pokračovat v něčem dalším.

Tomáš Verner se rozloučil důstojně

Jste rád, že z té horské dráhy nevystupujete někde dole, ale spíš uprostřed?
Jsem. Chtěl jsem skončit loni na mistrovství světa v Kanadě a mému kanadskému trenérovi jsem to už tam říkal. Přišlo mi, že nemám další trápení už zapotřebí. Ještě že jsem to nakonec neudělal. Mohu odejít se vztyčenou hlavou a bez hořkosti. Mohu se teď věnovat něčemu, co mi nebude přinášet tolik stresu, ale víc radost. A víte co? Je lepší skončit uprostřed horské dráhy, než dole (usmívá se).

Dochází vám, jakým obrovským přínosem pro české krasobruslení jste během těch let byl?
Jestli jsem něco dokázal, tak to, že jsem Michalovi Březinovi ukázal cestu, že i český kluk se může dostat nahoru. Když na tom bude pracovat, tak může patřit mezi nejlepší na světě. Je to kvalitní bruslař, nejen skokan. Má před sebou ještě jeden čtyřletý olympijský cyklus. Nebude to mít jednoduché, to určitě ne. Cesta tady ale je. Bruslení se vyvíjí rychle. Já snad vrátil mužské bruslení tam, kde bylo za Petra Barny. V ostatních kategoriích trochu pokulháváme. Děti teď mají spoustu jiných zájmů. Jsem ale rád, že jsem za sebou vytáhl někoho dalšího a když to bude Michalovi čtyři roky šlapat, tak třeba sám vytáhne ještě někoho jiného.

Krasobruslař Tomáš Verner.

Dokážete říct, co vám bude z krasobruslení nejvíc chybět?
Řeknu vám, že závodit je pořádně nervydrásající. Ale je to ten adrenalin, co budu postrádat. Ten by se dal nahradit, snad jedině kdybych začal skákat s padákem.

Začnete tedy?
(usmívá se) Ne, to nezačnu. Nejde mi o to žít na hraně. Já nejsem žádnej dobrodruh, který by riskoval svůj život. Ale my, když máme na nohou brusle, je to skutečně tak trochu život na hraně. Tohle mi bude chybět. To napětí.

Buď, anebo.
Přesně tak. U nás je buď, anebo už krátký program. Vždycky byl. A chybět mi budou i lidi kolem bruslení.

Co vás čeká dál?
Pokusím se dostudovat školu a dál se ochomýtat kolem sportu. Ten miluju, nechci se od něj vzdálit.

Brusle ale asi hned nehodíte do garáže, nebo ano?
Tak dva roky zůstanu u ledu, budu se udržovat, abych byl schopen skákat na exhibicích i nejnáročnější skoky. Dokonce si myslím, že až opadne ta závodnická atmosféra, půjde mi to lehčeji. Určitě se ukážu na pár exhibicích. Mám v plánu sezvat nejlepší bruslaře, aspoň z mého pohledu, a přivést je do Čech, kde zorganizuju svou rozlučkou Tour. Předběžně v říjnu nebo listopadu, než začnou závody Grand Prix.

Naděje pro Soči

Vrhnete se teď i na jiné sporty?
Na golf. Několikrát jsem ho zkoušel a vůbec mi nešel. Je to výzva. Dál na tenis, badminton a všechno, co mi přijde pod ruku. V zimě chci pak přestoupit na lyžování. A tu a tam si zahraju curling. Třeba se ještě zase potkáme na nějaké olympiádě… V Kanadě jsem měl možnost zahrát si v profesionálním curlingovém klubu, je to skvělý sport a zábava. Tak třeba za čtyři roky, možná za osm let mě tady zase budete mít.

Trenér Mišin naopak říkal, že by Jevgenij Pljuščenko mohl jet už jen na paralympiádě…
S Žeňou jsme měli takovou úsměvnou konverzaci v den tréninku před krátkým programem. On se zrovna přezouval, pozdravili jsme se a on na mě, jestli jsem připravený na naše společné exhibiční vystoupení, které máme v plánu na jaře. Odkýval jsem mu to. A on povídá, že na túře si akorát odpočineme a potom se vrátíme do závodního krasobruslení a na další olympiádu.

A vy jste mu to věřil?
No... U Pljuščenka je všechno možný. Ale já si ty čtyři další roky závodů už představit nedovedu.

Tomáš Macek
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz