"Převládá euforie. Napotřetí, co jsem tady, jsme se dočkali. Třikrát jsme hráli finále, dvakrát neúspěšně. Teď jsme to prolomili," pochvaloval si v rozhovoru s novináři Špit, který předtím s Jabloncem neuspěl ve finále v roce 2007 ani 2010. Měl radost, že se pohárového triumfu dočkali i další spoluhráči. "Podřídili a obětovali jsme tomu (finále) všechno a prostě to proměnili. Myslím, že starší hráči z mužstva, počínaje mnou, přes Luboše Loučku, Karla Pitáka nebo Tomáše Čížka, si to zasloužili," uvedl osmatřicetiletý brankář.
K TÉMATU |
Penalty jsou jeho oblíbenou disciplínou, o jednotlivých střelcích si dokonce vede statistické záznamy. I proto si na rozhodující rozstřel věřil. V první sérii nejprve vychytal Václava Ondřejku a v šesté sérii pak Petr Johana napálil jen břevno. "Věřil jsem si už od začátku. Bohužel Kája Piták taky hned v úvodu neproměnil, takže se všechno anulovalo. Pak to střelci kopali dobře. My jsme byli o to jedno břevno šťastnější," podotkl Špit. Jako penaltovému trumfu mu věřili i spoluhráči.
"Říkali jsme, že tak dvě penalty určitě chytne, a povedlo se to," pochvaloval si Piták. Špit ocenil, jako jeho spoluhráči zvládli druhý poločas, ve kterém dotahovali nepříznivý stav 1:2. "Ujali jsme se brzo vedení, ale potom naše hra upadla a nechali jsme si dát dva góly ze standardek. V šatně jsme si řekli, že nemáme co ztratit, že musíme hrát fotbal, trošku se tím bavit. Ta nakopávaná asi nikoho nebavila. Za druhý poločas jsme si zasloužili vyrovnat. Pak jsme měli psychickou výhodu na své straně a ten mečbol proměnili," dodal spokojeně Špit.
