Z Japonska se majitelka celkem jedenácti olympijských medailí, což ji vyneslo titul nejúspěšnější sportovní gymnastky historie, před týdnem vrátila. Ze země, kde ji obdivují dodnes a odkud si před padesáti lety přivezla kromě tří zlatých a jedné stříbrné medaile i samurajský meč. Za odvahu.
Za to, co divákům předváděla a co si starší generace pamatují dodnes. Japonce totiž okouzlila svými výkony, úsměvem i bojovností. Právě v Tokiu byla v minulém týdnu vznešenou a uznávanou účastnicí oslav výročí her z roku 1964. Kde se vzalo to umění, kterým plavovlasá gymnastka Japonce a celý sportovní svět uhranula?
Cesta za prvními olympijskými triumfy začala možná už o dva roky dříve na světovém šampionátu v Praze.
„Tehdy se mi podařilo na sebe upozornit. Získala jsem stříbro ve víceboji za slavnou Sovětkou Larisou Latyninovou, která předtím jako jediná ovládla víceboj na dvou olympiádách po sobě. Tenkrát jsem si řekla, že se pokusím s jejím neotřesitelným trůnem zacloumat,“ vzpomněla Čáslavská pro Radiožurnál.
    |
Do srdcí Japonců se ale zapsala až později, rok před olympiádou. „Myslím, že se mi to povedlo na předolympijských hrách v Tokiu, tam jsem získala cit pro japonské publikum. Došlo k jedné legrační situaci – když jsme se, asi třicet nejlepších světových gymnastek, rozcvičovaly na přeskoku, tak trenéři vždycky posunuli můstek blíž nebo dál. Přišla řada na mě a můj trenér Leoš Sotorník mi můstek odsunul dva a půl metru od koně, což bylo nevídané. Japonci se začali smát, mysleli, že je to žert, že to nemůžu skočit. Tak jsem si řekla, že jim ukážu, protože jsem to měla natrénované. Rozbíhala jsem se, v hale to šumělo, ale skočila jsem to. Halu pak ovládlo mohutné haló. Japonci se chtěli bavit a já jim to poskytla,“ přiblížila.
Rok nato pak na olympijských hrách 21. října ovládla osmiboj, když porazila i Latyninovou, potom přidala zlato za přeskok a kladinu a tokijský účet uzavřela stříbrem ze soutěže družstev. O další zlato z cvičení na bradlech ji připravil pád při obtížném obratu.
„Tak jsem, i když už mimo soutěž, celou náročnou sestavu i s tím obratem docvičila a Japonci byli nadšení,“ popsala bývalá fenomenální gymnastka, která se stala i čtyřnásobnou mistryní světa a získala jedenáct titulů mistryně Evropy.
Ještě ale upřesnila odpověď na otázku, kde se její úžasné umění vzalo. „Po všestranné přípravě, kdy jsem získala základy v baletu, rytmice, krasobruslení nebo atletice, jsem začala s gymnastikou až v patnácti u Evy Bosákové, mojí slavné předchůdkyně a velkého vzoru. To je dost pozdě, ale poctivě jsem dřela. Protože jiná cesta než píle a vytrvalost k úspěchu nevede,“ má jasno i dnes.
Do Japonska se nejlepší sportovkyně světa za rok 1968 nedávno vrátila. Byla to už její čtrnáctá cesta do země, v níž vykročila na svou zlatou olympijskou pouť, a z oslav výročí her v Tokiu se vrátila nadšená. Ostatně jako vždycky předtím. Největší zážitek? Těch bylo hned několik.
Třeba velké slavnostní setkání v hotelu Palace v blízkosti císařského paláce. „Vzpomínalo se, jak byla tehdejší olympiáda úspěšná, kdo se zasloužil o výsledky, výkony. Udělali mi výjimečné přivítání a zasedací pořádek byl takový, že jsem mohla být v blízkosti císařova syna a ministerského předsedy,“ líčila pro deník Sport.
INFOGRAFIKA Plný náhled po rozkliknutí. |
Setkání absolvovala celou řadu, ale jedno jí udělalo mimořádnou radost. „Představte si, že spisovatelka, která tam o mně napsala knihu, vypátrala paní Jošidu, někdejší gymnastickou rozhodčí. Vzpomínám na ni jako na velice tvrdou ženu, která nikomu nic neodpustila, měla jsem k ní ohromný respekt. Teď žije v domově důchodců a má sto dva roků. Navštívily jsme ji, byly u toho dvě televize, hned jsem ji poznala a padly jsme si do náručí – i v těch letech je velice bystrá,“ vyprávěla.
To hlavní však mělo teprve přijít. Uprostřed debaty ji napadlo, že by předvedla nějaký gymnastický výkon, který by paní Jošida mohla ohodnotit. Jako kdysi!
„Tak jsem vystřihla špagát. S ním šetřím, udělala jsem ho jednou ve filmu a teď v Japonsku. A jakou známku mi dala? Zatvářila se komisně, ale dostala jsem desítku!“ smála se Čáslavská.
