Hradílek se zotavuje po zranění: Pomohl mi klid, už se probouzím bez bolesti

Hradilek je mužem, který na historicky nejúspěšnější české olympiádě v Londýně 2012 svým stříbrem odstartoval medailové žně. V tempu nepolevil, loni na kanálu v Troji slavně dobyl světové zlato. Jenže rok 2014? To bylo dlouho trápení.

„V březnu mě to chytlo,“ řekl Hradilek o problémech s vyhřezlou plotýnkou krčního obratle. Kvůli nim přišel i o závod Světového poháru v Praze a bál se, že nestihne ani zářijový světový šampionát. Ale opět pomohly vědomosti profesora Pavla Koláře. „Zachránce“ mnoha českých sportovců nyní pomohl Hradilkovi.

A ten je zpátky na vodě. „Dneska byl po tréninku sice krk trochu unavený, ale jinak se cítím úplně v pohodě,“ těší 27letého vodního slalomáře. „Dva měsíce se mi nedařilo probouzet se bez bolesti, teď už mi to zase přijde normální. Snad to vydrží,“ věří Hradilek v konec patálií.

Jak jste se vlastně po nepříjemném zranění dával dohromady?
Bylo to dost specifické. Po mistrovství Evropy ve Vídni jsem nic nedělal, nastoupil na kapačky a týden chodil na infuze. Pak jsem dobíral léky na zklidnění a pan profesor Kolář to začal mobilizoval - obden, dost jemně. Hodně pomohl klid.

A dál?
Pan Kolář mě sám dokopal k tomu, abych začal volně jezdit. Prvních deset dnů jen na klidné vodě, ale on říkal, že lepší než cvičit bude jezdit a dělat pohyby, které tělo zná. Říkal, že si mám na vodě uvědomovat, že je krk náchylný na určitý pohyb. Proto trochu měním styl pádlování: ne v pojetí jízdy, ale v tom, že tělo přemlouvám, aby se srovnalo do určité pozice.

Myslíte, že to mohl být klíč k návratu?
Osvědčilo se to, beru to jako dobrou zkušenost do budoucna. Od chvíle, co jsem začal zase na divoké vodě, se mi jezdí hrozně dobře. To beru jako velké pozitivum z toho velkého negativa, kterým jsem si prošel.

Zkuste popsat, jak vám to teď vlastně v tréninku jde.
Spíš mě to baví, než že by mi to šlo. Za dva týdny, kdy plánuju jet závod Světového pohár v Augsburgu, se snad budu cítit líp. Po prvním rychlostním tréninku jsem se teď cítil utahaný, krk byl unavený. Ale nenašla se žádná známka toho, že by něco bylo narušené. Plotýnka je v klidu, jen svaly na krku nejsou zvyklé něco dělat.

Myslíte, že jste se těchto obtíží definitivně zbavil?
Není to navždy pryč. Sport, který děláme, je náročný, a pohyby neskutečně dynamické. Mám hodně svalů, páteř to odnáší. Když si budu dávat pozor, mohlo by mě něco takového minout. Ale jsme v prostředí, kdy je zima častá a krk je náchylný na chlad. I proto se rozhodnu podle počasí, jestli pojedu mistrovství republiky na Lipně. Pokud by byla zima, určitě vynechám.

Zároveň však plánujete účast na zářijovém mistrovství světa v americkém Deep Creeku. Co když bude zima tam?
Jsem připravený, trénuju s límcem. Vypadá to, jako bych měl košili, ale chrání mě před prochladnutím. Můžu si do něj dát i zahřívací kapsle, hodně mi to pomáhá. Závodit s ním nemůžu, to bych se občas dotkl branky, ale na trénink je dobrý. Navíc mi připomíná, že ještě nejsem úplně v pořádku.

Díky němu si uvědomíte, že byste měl ubrat?
Jezdit mě baví víc, než je zdrávo. Už jsem na vodě strávil i dvě hodiny v kuse, pak je těžké vylézt a odpočinout si. I díky límci vím, že nejsem ready.

Když jste mluvil o tom, že máte hodně svalů, omezíte posilovnu?
S činkama končím, aby ze mě nebyl nafukovací balón. Svalů mám dost; je třeba o ně pečovat, aby byly provozuschopné. Hodně dělám balanční cvičení, posiluju vnitřní svaly. Navíc je to zábavnější, stereotypní zvedání činek už mě ani nebavilo.

Vavřinec Hradilek (vlevo) gratuluje Jiřímu Prskavcovi.

Plyne z vašich problémů nějaké ponaučení, větší změna přípravy?
Na péči o tělo jsem dost kašlal, teď jsem dostal facku. O to víc si to uvědomuju. Ale pořád jsem zažil komplikaci z těch méně važných.

Věříte, že po tom všem můžete na mistrovství světa jet o medaili?
Augsburg budu brát jako měřítko. Kdybych na tom byl nějak tragicky, možná bych do Ameriky skoro ani nemusel jet. Ale věřím, že se dám dohromady. Mám pocit, že by to mohlo být na úrovni, abych o finále i o tu placku bojoval.

Co by se muselo stát, abyste do USA odjet vůbec nechtěl?
To by muselo být výkonnostně hodně špatné - třeba že bych na Lipně nebyl schopný vůbec jet na úrovni. Pokud budu zdravý, pojedu. Na vodě jsem i přes pauzu jezdit nezapomněl. Trofej pro mistra světa nechci nikomu předávat.