Plzeň vedl přes 5 let, což je nejdelší trenérský čas na lavičce jednoho týmu. Vrbova unikátní bilance se zastavila na 157 zápasech, výhra nad Příbramí byla číslem 93.
„Vzpomínám si na čas, kdy jsem do Plzně přišel. Na zápasy chodilo 1 500 lidí a stadion nebyl nic moc. Pan Kříž, tehdejší majitel, přitáhl šest odložených hráčů ze Sparty, což byl první impuls. Já chtěl hrát o poháry a někteří hráči na mě hleděli jako na blázna. Teď hrajeme Ligu mistrů, chodí sem deset tisíc lidí a stadion je moc krásný,“ srovnával.
Co byste poradil svému nástupci? Jeho jméno zatím není.
Nechci radit. Jen si přeju, ať je stejně úspěšný. V Plzni jsem zažil pět mimořádných let. Tehdy nikdo nečekal, že se dostaneme tak vysoko.
Čtyřikrát v řadě hrajete poháry, dvakrát jste získali titul. Je vůbec něco, co jste s Plzní nestihl?
Přál bych si, aby tu zůstávali Darida, Jiráček a Pilař. Kdybychom měli sílu jako jiné týmy v Evropě, bylo to ještě zajímavější. Ale my těžko můžeme konkurovat klubům z Německa, proto je ta práce trošku jinačí. Žádnému českému klubu se nepodaří udržet všechny nejlepší hráče
A jaký byl váš nejšťastnější plzeňský okamžik?
Musel bych mluvit dvě hodiny, já tu byl šťastný vlastně pořád. Zlomové bylo asi vítězství v Českém poháru, pak přišel první titul, Liga mistrů, AC Milán, Barcelona, porazili jsme Atlético Madrid...
Fanoušci se bojí co bude bez Vrby? Mnozí plakali dojetím.
I já měl slzy v očích... Vedení má obrovské ambice, proto fanouškům přeju, aby za dva roky nevzpomínali na Vrbu, ale měli v hlavě jiného trenéra. A zároveň si přeju, aby stejně povzbuzovali reprezentaci.
S Plzní máte před sebou ještě poslední zápas, příští úterý proti CSKA v Lize mistrů. Jaké to bude loučení?
Nejlepší odměnou by bylo, kdybychom CSKA porazili a postoupili potřetí do jarní části Evropy. To by bylo fantastické.
