Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Útočník Krejčí o Winter Classic: Mám za sebou nádherný zážitek

Sport

  8:28aktualizováno  18:07
BOSTON/PRAHA - Zprvu měl kvůli operaci kyčle zmeškat v NHL start sezony. A když se zázračně rychle uzdravil, dostal ho pár týdnů nato virus prasečí chřipky. Že byl ale David Krejčí (23) pořádným smolařem, co?

David Krejčí při Winter Classic v souboji s Chrisem Prongerem. foto: AFP

Jenže víc než smolařem je český hokejista Bostonu velký bojovník. Takový, že se po svých útrapách dostal zpět do formy a – jako za odměnu – dostal důvěru pro olympiádu ve Vancouveru. "Plním si svůj velký sen," říká.

Ne, to není vše. Bonbonkem mu na Nový rok byla účast na Winter Classic, tedy v zápase pod otevřeným nebem. A Krejčí proti Philadelphii přispěl k výhře Bostonu 2:1 po prodloužení gólovou asistencí.

Jaký to byl pro vás zážitek?
Nebudu přehánět, když vám řeknu: zažil jsem jeden z nejkrásnějších okamžiků svého života. Opravdu. Ta atmosféra kolem, ten zájem lidí... Byl jsem rád, že u toho mohl být i můj táta s bráchou.

Jak se vlastně hraje hokejistovi ve Fenway Parku, baseballovém stánku pro 37 tisíc lidí?
Všechno bylo divné, ale v dobrém slova smyslu. Tím, jak hrajete venku, dýchá se vám úplně jinak, tak čistě. Střídačky jsme měli vyhřívané, ale povedlo se i počasí. Bylo kolem pěti stupňů, takže jsme si při zápase nechali topení vypnout. No a potom ti fanoušci...

Byl jste nervózní?
A víte, že ani ne? Já se na to spíš strašně těšil. My měli původně hrát v jednu odpoledne, ale nakonec vše začalo o 40 minut později. Takže už při rozbruslení bylo hlediště narvané. Rozcvičovat se před téměř 40 tisíci lidmi, to už se mi nestane.

Tak si říkám, že neskórovat před takovou kulisou – to by asi dost zamrzelo, ne? Přitom váš tým vyrovnal až v 58. minutě...
No právě. Přesně tohle o přestávce v šatně padalo. I když to nebylo lehké, protože led byl špatný, přihrávat se moc nedalo. Ale my zkrátka gól dát museli. Fajn že jsme vyhráli, jenže o dvou bodech to není.

O čem tedy?
O nepopsatelných pocitech. Už den předtím nás pustili na to hřiště s rodinami. A já si zahrál hokej se svým tátou, když do toho sněžilo. Do konce života na to nezapomenu.

Mimochodem – už jste slyšel o české vizi, že by Winter Classic mohla ve fotbalovém Edenu pořádat i Praha?
Po utkání se mě ptalo pár amerických novinářů, co na to říkám.

A co jste odpověděl?
Mám to jenom z doslechu, ale moc si to nedokážu představit.

Tak si představte, že celá událost by měla v říjnu příštího roku zahajovat ročník 2011/2012?
(přemýšlí) Pak by to bylo spíše Summer Classic, ne? Nevím, zní to divně. Hokej pod širým nebem je skvělá akce, ale možná by v Praze měli pořádat spíš zápasy v hale.

Vy jste měl 30. prosince svátek. Slavil jste?
V Americe jsem už šest let, kdyby mi ho máma každý rok nepřipomínala, tak já o něm ani nevím.

Jenže já se ptám proto, že jste byl v ten samý den nominován do olympijského výběru. Vy jste to zveřejnění jmen neprožíval?
Já měl v Bostonu tou dobou brzo ráno. Najednou mi máma z Česka volala, že jsem nominovaný, tak jsem jí jen řekl, ať mě nechá ještě spát. Táta už byl v letadle na cestě za mnou. Gratuloval mi po večerním zápase s Atlantou.

A co lidé v klubu? Ti vám neblahopřáli?
Jasně že jo. Od nás jsou nominovaní i Slovák Chára, Němec Sturm, Kanaďan Bergeron nebo Američan Thomas (o víkendu přibyl i Slovák Miroslav Šatan, který se po půlroční pauze upsal Bruins a do Vancouveru má jet rovněž – pozn. red.).

Co říkáte české nominaci?
Překvapilo mě pár jmen, která se tam nevešla. Ale já ty kluky hrát nevidím a kouč má svoji představu.

Teď upřímně: věřil jste si?
Bral jsem to padesát na padesát. Podle statistik by mě letos trenéři museli vyškrtnout hned, ale ukázalo se, že jen o bodech to není. Cítím se v pohodě a je to asi vidět.

Představa kouče Vladimíra Růžičky je taková, že byste mohl hrát v útoku s Romanem Červenkou a Tomášem Fleischmannem.
Proč ne? Jen nevím, jestli bych hrál na centru já nebo Červus.

Máte z toho obavy?
To ne. Útočník jako útočník, já sice hraju centra už šest let, ale na pravém křídle se občas pohybuju. Všichni tři jsme dost mladí, máme hodně energie. Mohlo by to klapat.

Znáte oba spoluhráče osobně?
Fleischmanna z mistrovství světa v Québeku. Červenku zase z dvacítek, kdy jsme v roce 2005 získali bronz. Hokej v extralize docela sleduju a pokaždé vidím jeho jméno.

A vy? Nepřijde vám tak trochu, že se toho s přelomem roku událo dost hezkého najednou?
Já se za to zlobit rozhodně nebudu. Ale vyjukaný taky být nechci.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!