Uruguayci pláčou, ale jsou také pyšní: Hráči ze sebe vydali vše

"Jsem hrdý, že Uruguay, malá země, která nepatří mezi současné fotbalové velmoci, dokázala důstojně čelit Nizozemsku. Naši hráči odvedli to nejlepší a bojovali o finále do poslední minuty," řekl BBC s nádechem smutku v hlase jeden z fanoušků.

DÁLE ČTĚTE ORANŽOVÁ RADOST: Nizozemci jsou ve finále, porazili Uruguay 3:2 - VÍCE ČTĚTE ZDE!

Fanynka Veronica Silveraová dodala: "I když jsme prohráli, pořád jsem na náš národní tým nesmírně pyšná." Než turnaj začal, nikdo v Uruguayi si netroufal doufat, že by se jejich fotbalisté dostali tak blízko k vítězné trofeji. A i když jsou naděje na titul pryč, lidé mají radost, že jejich tým vybojoval zemi zpátky část zašlé fotbalové slávy.

Ti, kterým je pod 40 let, o ní slyšeli mnohokrát, ale jen z vyprávění. "Ve fotbale byli Uruguayci zvyklí se trápit, tedy až doteď," uvedla Gabriela Santosová. "Byli jsme posledním týmem, který se kvalifikoval na mistrovství světa a teď jsme mezi čtyřmi nejlepšími týmy. Nemůžeme si přát víc. Všichni jsme šťastní, že jsme tam, kde jsme."

FANOUŠCI ŘÁDILI, POLICIE ZATÝKALA Fanoušci v Nizozemsku mohutně slavili postup svých fotbalistů do finále mistrovství světa, Uruguayce nejprve rozesmutila porážka, nicméně pak převládla radost z nečekaného úspěchu v podobě semifinálové účasti. V obou zemích se oslavy neobešly bez výtržností, kvůli nimž byly zatčeny desítky lidí. Při oslavách v Haagu na náměstí Jonckbloetplein házeli fanoušci podle agentury SID na policisty kameny, dělbuchy a další předměty. V rukou nizozemské policie skončilo osmnáct lidí. V Montevideu se davy srotily při sledování zápasu na velkoplošné obrazovce na Náměstí nezávislosti. Pak fanoušci při tažení metropolí tropili výtržnosti na hlavní třídě 18. července a podle listu El Observador bylo zatčeno 40 osob. Počáteční zklamání z porážky 2:3 vystřídala euforie, že Uruguay hraje o medaili na MS poprvé od roku 1970. S výjimkou Haagu se v Nizozemsku obešly radovánky bez problémů.

Uruguay vyhrála mistrovství světa dvakrát: doma po finále s Argentinou na úvodním turnaji v roce 1930, a pak po heroickém výkonu známém jako "Maracanazo", kdy - proti všem předpokladům - se týmu podařilo v roce 1950 porazit Brazílii na jejím vlastním hřišti na stadionu Maracaná.

V roce 1970 se Uruguay dostala do semifinále v Mexiku, ale tím pro zemi dobré fotbalové časy v podstatě skončily. Proto při letošním šampionátu propukají v zemi po každém vítězství obrovské oslavy, jako po dramatickém čtvrtfinálovém zápasu proti Ghaně.

Dokonce i po prohře s Nizozemskem mnozí skandovali "Uruguay, Uruguay", troubili na klaksony a mávali vlajkami v centru Montevidea, kde tisíce lidí zápas sledovaly na obřích plátnech. Euforie, jaká v Uruguayi díky fotbalovému úspěchu panuje, znamená, že se fotbalistům při návratu dostane uvítání jako ještě nikdy v dějinách.

Očekává se, že přivítat je k letišti přijdou statisíce lidí a davy budou lemovat celou cestu, kudy pojede kolona s fotbalisty k parlamentu. Tam je uvítá prezident José Mujica na dlouhém venkovním schodišti, aby se kolem mohlo shromáždit co nejvíc jásajících lidí.

S tím, že Uruguay bude ještě v sobotu bojovat o třetí místo, si teď Uruguayci hlavu nedělají. Většina z nich už myslí na mistrovství světa 2014 v Brazílii a mnozí doufají, že odtamtud už by jejich tým mohl domů přivézt trofej nejcennější.