„Cesta bylo strašná,“ ulevil si kajakář Josef Dostál, který si z Ria přivezl stříbrnou a bronzovou medaili. „Na letiště jsme jeli s šestihodinovým předstihem, protože se očekával velký nápor, ale ten nebyl. To bylo sice samo o sobě strašné, ale ne tak hrozné. Horší bylo, že letadlo mělo další tři hodiny zpoždění,“ řekl Dostál.
Pracovníci na letišti měli totiž velký problém s umístěním všech zavazadel do letadla. „Tak nějak jsme tam zevlovali a chodili tam k jedinému stánku občerstvení, který jsme postupně vyjídali. Spíš jsme se tak povalovali a většina lidí se koukala přes sklo na to naše letadlo, jak to už asi počtvrté celé vykládají a znovu nakládají a nemůže se jim to tam vejít. To byla docela komedie. Groteska, kterou sledovalo asi 50 lidí nalepených na skle. Alespoň, že jsme na to letadlo viděli a mohli se té situaci zasmát,“ řekl stříbrný biker Jaroslav Kulhavý.
Vedle ubývajícího občerstvení museli sportovci řešit i problém s chladem. „Bylo tam asi patnáct stupňů, takže já jsem si na sebe navlékl všechno oblečení, které jsme měl u sebe,“ řekl Dostál, jemuž se vyplatilo, že si do batohu bere rezervní oblečení. „Takže jsem měl dvě trička, kraťasy, tepláky... A pak jsem po letišti i běhal, abych se zahřál. A všichni na mě koukali, jestli nejsem blázen,“ smál se Dostál.
Únava byla vidět i na tváři oštěpařky Barbory Špotákové, která přitom přiletěla prvním speciálem jen s drobným zpožděním. Před odpolední podpisovou akcí tak stihla i na tři hodiny odjet domů a viděla se se synem Jankem. „Byli jsme dvacet hodin na cestě, pak jsem přijela domů a po třech hodinách řekla, že zase musím jít. A předtím jsem dva týdny nebyla doma. To je trochu šílené,“ řekla Špotáková, která navíc už ve středu odletí do Lausanne, kde další den bude pokračovat Diamantová liga.
