Zase jednou jste něco nestihla. Údajně vám na začátku dovolené ulétlo letadlo.
No... Nevím, jak se to mohlo stát, ale přišli jsme pozdě kvůli mně. Hrozná záhada, co? Trošku jsme se zdrželi a přišli jsme doslova o vteřiny později, ale už nás nevzali do letadla. Museli jsme stornovat letenky a hledat jinou destinaci. Ještě že jsme si je pojistili - úplnou náhodou, jinak to nedělám. Nakonec tedy vyhrál Mauricius. Réunion nás původně lákal víc, protože tam jsou sopky a je tam kam jít. Chtěla jsem aktivní odpočinek. Plánovala jsem, jak vylezeme na tu třítisícovku, co tam je, a na ostatní hory… Tak snad příště.
Copak na Mauriciu jste se jen válela u moře?
Snažili jsme se tam i cestovat. Čekali jsme tam víc pěších tras, ale vzhledem k hrozně bujné vegetaci, jaká na Mauriciu je, bychom museli do lesa s motorovou pilou. Ale užili jsme si to, aspoň jsme si víc odpočali. Možná to tak mělo být. Byli jsme tam v zimním období, široko daleko sami. Teplota byla kolem 30 stupňů, ale docela dost srážek. Trochu nám ta dovolená propršela. Jinak byla pohoda.
Pohoda? Údajně jste nedlouho po příletu bourali.
Jo, měli jsme problém. Na Mauriciu se jezdí vlevo. Přítel nechal řízení na mně a asi po hodině jsme měli smůlu a trochu jsme se srazili s autobusem. Nebylo to moc příjemné, zrcátko mi přes rozbité sklo přiletělo do klína, byla jsem trochu v šoku. Tam víceméně platí, že kdo je větší, má přednost… Byli jsem rádi, že se nám nestalo nic vážného. Naštěstí to ani nebyla naše vina, nemuseli jsme nic platit. A auto jsme dostali do dvou hodin nové.
A pak jste ještě neměli kde spát, že?
My jsme si dopředu nic neobjednávali, věřili jsme, že něco najdeme na místě. Jenže v prvním hotelu po nás chtěli 400 eur za noc! Tak to tedy ne! Poslali nás do jiného, že je lacinější, ale tam chtěli 240 eur. Už jsem se chystala na to, že budeme spát v autě. Nakonec nám pomohla náhoda. Jeden kluk tam najednou povídá: Tebe znám, ty jsi byla na olympiádě ve Vancouveru! Byl to slovinský snowboardista a poradil nám, kde seženeme lacinější bydlení.
Co ještě jste kromě dovolené po sezoně stihla?
Hodně času jsem strávila ve zkušebně, protože jsme měli koncert v klubu Na Rampě. Zpívala jsem naživo s klukama z kapely Blues Doctors z Jablonce a bylo to super. Můj první koncert. Klukům odletěl basák do Mexika, tak jsme si půjčovali basáka ze skupiny Maršál bazén, ti jsou taky z Jablonce. Výborně to zvládl a moc jsme si to užili. Snad jsem nezpůsobila divákům újmu na sluchu. Je to menší klub, rodinná atmosféra, občas tam chodím, když máme povolení.
Kdy chystáte další vystoupení?
Teď bych měla zpívat na Biatlonistovi roku. Zabrousila jsem do klasiky, vybrala jsem si od Elly Fitzgerald Summertime. Už jsem tu písničku zpívala a strašně se mi líbila.
Nyní jste už opět zahájila přípravu. Jak se vám do trénování chtělo?
Už mi to chybělo, těšila jsem se. Byl pro mě problém týden na dovolené ležet a nic nedělat, jenom chodit na procházky. Nemáme zatím komplexní přípravu běh se střelbou, ale zaměřujeme se víc na střeleckou techniku. Každý den vyleháváme polohu na střelnici, abychom měli techniku lepší a střílíme hodně nábojů. Po 14 dnech už budeme mít komplexní tréninky a budeme také běhat, nebo jezdit na kolečkových lyžích nebo na kole.
Bude v přípravě i nějaká novinka?
S trenérem jsme se domluvili, že po třítýdenní přípravě v Pokljuce budeme pět dní lézt feraty. Na to se těším, už jen proto, že mám závratě. Chci je překonat. Jinak bychom měli na podzim absolvovat párkrát tunel v Oberhofu a zase nějaký Dachstein. Nejdůležitější pro přípravu ale bude pro mě zůstat bez nemocí, to je k nezaplacení.
Snažíte se odolnosti vašeho organismu i nějak napomoci?
Začala jsem s každodenním otužováním. Studenou sprchou, nebo jdu doma do sauny a pak do ledové vody. Rychle jsem si zvykla, je to sice nepříjemné, ale za tři dny to šlo. Přítel se otužuje asi dva roky a já byla kolikrát nemocná, zatímco on nikdy nic nechytil. Tak nevím, jestli má opravdu tak tuhý kořínek, nebo to vážně funguje. Nasadila jsem i nějaké rostlinné přípravky na posílení imunity. Snad si ji do další sezóny vypěstuju.
