Opravdu ne?
Není to, jako že si člověk každé ráno namaže chleba k snídani. Aby o to ocenění bojoval, tak musí každou sezonu předvádět ty nejlepší výkony. Když někdo mou práci ocení, tak mě to těší.
Vyhrál jste posedmé, to už jste skoro jako Karel Gott v Českém slavíku...
Přes třicet vítězství, nebo kolik má Karel Gott slavíků, nenasbírám. Tak dlouho prostě hrát nemůžu. Ale nerad bych to srovnával.
V pondělí jste odstartovali novou éru reprezentace. Poprvé jste se sešli pod trenérem Pavlem Vrbou. Co od toho očekáváte?
Tenhle sraz je hodně rychlý – jen dva tréninky a pak hned zápas. Hlavně se musíme seznámit s novým realizačním týmem a představami trenéra Vrby. Nic jiného se stihnout nedá.
Co si od spolupráce s novým trenérem slibujete?
Společným cílem je postup na mistrovství Evropy 2016. Doufám, že se nám na společné cestě povede dobře.
Trenér za vámi nedávno byl i v Londýně. Je jeho přístup odlišný od předchůdce Michala Bílka?
Každý trenér má svou představu, jak by organizace týmu měla fungovat. Ale jejich cíl je stejný. Michal Bílek chtěl taky vyhrávat.
Je rozdíl v komunikaci?
Nechci se pouštět do žádného srovnání a hodnocení. To setkání bylo užitečné, zajímavé a pozitivní, takže doufám, že to bude fungovat.
Atmosféra kolem reprezentace se změnila a všichni si od trenéra Vrby hodně slibují. Vnímáte to?
Od národního týmu si vždycky každý slibuje hodně. A když se nedaří, tak se potom nároďák dostává pod tlak. Doufám, že začneme pozitivními výsledky, které současnou atmosféru udrží.
K tomu by vám pomohla výhra ve středu proti Norsku.
To je vždycky dobré pro pohodu a klid. Na druhou stranu trenér má jen dva dny na to, aby připravil tým na první zápas. To není jednoduché.
