Daleko snazší je představit si, kdo by se v Praze přišel podívat třeba na basketbalové derby mezi Univerzitou Karlovou a VŠE… Stačilo by pronajmout tělocvičnu s pár lavičkami a na všechny diváky by se jistě dostalo.
Přes všechny kulturní rozdíly je zřejmé, že v nadšení pro podporu svého týmu máme co dohánět. Tradice fanouškovské oddanosti zůstává v Česku narušená.
Jinak bychom těžko tolik zajásali, když zmizí vstupenky na přímý souboj ve fotbalové lize o první místo. Zaplněné tribuny při sobotník utkání Liberce se Spartou bychom měli brát jako samozřejmost, tak tomu zatím z mnoha důvodů není. Proto budeme žasnout dál. Možná navěky.
