Přesto lze jenom těžko uvěřit, že by finále v Londýně bylo někomu lhostejnější než třeba to na blížícím se Australian Open. Medaile je medaile - a vzpomeňte na Peking, když se z té „jen“ deblové radoval jako malý klučina fenomén Roger Federer.
ČTĚTE TAKÉ |
O to hůř byste si možná dovedli představit, že muž bude ve finále šetřit soupeřku na druhé straně, ostatně tak, jako to při přátelském mixu běžné bývá. Přitom stačí dát jen trochu víc síly do voleje či servisu - a křehké pohlaví nemá proti mužské razanci nejmenší šanci.
Jaký smysl pak tato soutěž má, musíte-li brát ohledy na toho proti vám? Jaký, když vás publikum vypíská za první trefu míčkem do bezbranné a - nic proti ženskému tenisu - holt pomalejší sokyně?
Je to zkrátka prapodivná disciplína, ten tenisový mix. Ale berme ji přece jen... Alespoň do léta, bude-li žít naděje na medailový úspěch pro Berdycha s Kvitovou.
