Nepískají či nemávají totiž to, co vidí. Spíš to vypadá, že záleží na tom, které týmy jsou zrovna na hřišti, kdo je jak silný v zákulisí, kdo jaké má známosti. Spekulují, komu se víc zavděčit. U hráčů nemají respekt, nechávají si nadávat, chybí jim cit pro hru. Jsou mezi nimi i dobří sudí, což jeden pravidelně dokazuje v Lize mistrů či v mezistátních zápasech. Ale doma je Pavel Královec v poslední době víc v trestu než na trávníku.
Na sobotní zápas o první příčku mezi Spartou a Plzní musel přijet rozhodčí z Německa. Wolfgangu Starkovi bylo ukradené, jestli vyhrají rudí či bílí. Neřešil, co by mu jakýkoli hvizd přinesl v následujících týdnech. Neměl v hlavě, jestli mu mezi dveřmi kabiny bude nadávat ředitel, manažer nebo sekretář. Pískal totiž, co viděl, a nespekuloval.