Triumf byl její. Aniž by ten den hráči nastoupili do utkání. Aniž by obuli kopačky. V české lize výjimečný jev.
Titul jí přihrálo zaváhání rivala. A vlastně o tom je většina fotbalových soutěží – rozhoduje to, kdo méně často klopýtne.
V tom Spartě může hokejová sestra závidět. V základní části rovněž získala nejvíc bodů, vstřelila nejvíc gólů, nejméně jich naopak inkasovala. Přívlastkem mistr se ovšem pyšní Zlín. A nutno dodat, že po právu.
Model play off je atraktivnější. Možná i spravedlivější. Tým na závěr cesty za titulem totiž musí v sériích vyřadit několik špičkových týmů v řadě, poslední krok si vybojovat. I třeba v nervydrásajícím prodloužení, které rozhodlo loňskou extraligovou sezonu, jejíž králem se stal Martin Straka s Plzní.
Oslavy si tak mohl náramně užil. I ve zpocené výstroji a s velkou únavou. Ale před burácejícími ochozy a po momentech plné adrenalinu a vypětí. Vyhrát titul v džínách totiž není to pravé.
