Hokejové národní mužstvo dvakrát za sebou na velkých turnajích propadlo. Jak jinak nazvat sedmé místo loni ve Švédsku, což bylo vyrovnání nejhoršího českého umístění v historii mistrovství světa? A jak jinak nazvat šestou příčku na olympiádě v Soči, když v současnosti hokej na úrovni hraje čtyři pět zemí?
Jenže trenér Alois Hadamczik nejenže funkci nesložil, ale ještě se cítil dotčeně, když otázku ohledně rezignace od novinářů dostal. „Nevidím důvod, abych ve chvíli, když prohrajeme s tak silným týmem, jako je Amerika, teď uvažoval, zda u týmu skončím, nebo zůstanu,“ prohlásil.
Bílek, ač k němu veřejnost od začátku jeho angažmá měla výhrady, se zachoval jako frajer. Svou první kvalifikaci s týmem zvládl. Na Euru, kde je mnohem zdatnější konkurence než v hokeji, dokonce vyhrál skupinu a ve čtvrtfinále vypadl gólem Cristiana Ronalda ze samého závěru. Když pak neměl úspěch, odstoupil.
Hadamczik získal tři medaile z mistrovství světa, jednu z olympiády. Ale v posledních dvou letech jsou výsledky i výkony hokejistů pod psa. On však neodstoupil. Zatím.
