Pustil se s ní však do války a díky své povaze, vůli a lékům si drží nemoc od těla. A co víc, fotbal hraje pořád. Opět slaví úspěchy, byť už to není v záři reflektorů.
By to šok, a nejen pro něho, pracovitého záložníka a srdcaře, který na hřišti připomínal slavného tátu. Talentovaný odchovanec a kmenový hráč vršovických Bohemians, tehdy třiadvacetiletý, jenž v červnu roku 2011 ukončil hostování v druholigovém B-týmu Sparty, se nedlouho poté začal cítit nesvůj.
Zablokovaná páteř? Omyl
„Bolela mě hlava, brněla ruka. Zprvu jsem tomu nevěnoval velkou pozornost, ale po dvou týdnech, když brnění nepřestávalo a spíš se rozšiřovalo po celém těle, jsem šel za profesorem Pavlem Kolářem,“ líčí syn někdejšího reprezentanta, trenéra a bývalého šéfa českého fotbalu.
„Domníval se, že má zablokovanou krční páteř, ale nezdálo se mi to,“ vzpomíná Kolář, vyhlášený fyzioterapeut. „Příznaky signalizovaly, že by se mohlo jednat o roztroušenou sklerózu, tak jsem Ivana poslal na magnetickou rezonanci. Pak už to bylo zřejmé a zavolal jsem jeho tátovi. Chtěl jsem se poradit, jak to Ivanovi oznámit,“ dodává.
Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Definitivní ortel vyřkla profesorka Eva Havrdová, neuroložka světového jména. „Udělala mi lumbální punkci a potvrdila předchozí diagnózu,“ pokyvuje hlavou Hašek junior.
S odstupem tvrdí, že pro něho to šok nebyl. „Já si to nepřipouštěl. Nechtěl jsem tomu věřit, pořád jsem si myslel, že to bude dobré.“
Pavel Kolář pro to má vysvětlení. „Moc si to nebral, ne vždy člověk diagnózu přijme. Je to taková obrana – když si někdo poraní míchu a ochrne, taky to v prvních týdnech nebo i měsících nepřijme,“ vysvětluje.
Brzy to ale mladému fotbalistovi došlo. „Na jednu nohu jsem nemohl došlápnout, ležel jsem doma, bral kortikoidy a byl bez nálady. Na nic jsem neměl chuť, pořád mě brnělo tělo a bolela hlava. A když už to trvalo dva měsíce, bylo to nepříjemné,“ přibližuje.
