Čtyři a půl minuty volné jízdy jim Paul Simon z reproduktorů Hartwall Areny zpíval píseň „Bridge over Troubled Water“ o mostu přes neklidnou řeku. Tak to vymyslela jejich dvorní choreografka Lori Nicholová.
Tu skladbu si pro pár Suej - Chan už delší čas schovávala. Loni, v nejtěžším roce jejich kariéry, potom navrhla: „Na tu hudbu stvoříme jízdu, kterou odvyprávíme váš příběh.“
Když jim svoji ideu vysvětlila, oba nadšeně přikývli: „Skvělý nápad.“
V letech 2010 až 2012 se stali trojnásobnými juniorskými mistry světa, později dvakrát i vicemistry mezi dospělými.
Jenomže loni na jaře se vše pokazilo.
Ve čtvrtečním večeru se v úvodu volné jízdy pokusí na helsinském ledu předvést pohled plný obav. Vzápětí bruslí jeden za druhým s rozpřaženými pažemi. Symbolicky tím znázorňují začátek tvrdého roku.
Po mistrovství světa 2016 si totiž zranění Suej vyžádalo sérii operací obou chodidel. „Neměla jsem jistotu, zda se vrátím a budu pokračovat,“ přiznává.
Spirála smrti při jízdě vyjadřuje napjatou atmosféru v průběhu operací a po nich. „Lékaři mě ujišťovali, že se mi brzy povede lépe, ale nebylo tomu tak,“ vzpomíná Suej.
Rekonvalescence trvala příliš dlouho, musela se srovnat s návalem negativních myšlenek. Chan ji v těžkých časech neustále ujišťoval: „Ty se vrátíš.“ Ona o tom pochybovala.
Po odhozeném salchowu teď krátce pozdvihne koleno, čímž znázorňuje bolest, se kterou po operacích dlouze bojovala. „Týden jsem nemohla v noci ani usnout, dokud mi doktor nedal tišící injekci.“ Sto dní proležela na lůžku, než se doslova začala znovu učit chodit.
Ve druhé polovině volné jízdy si Suej stoupne Chanovi na brusle, pažemi ho obejme kolem krku. Tolik je mu vděčná za podporu, jakou jí v kritických měsících poskytoval.
Zvedačku v závěru programu doprovázejí Simonova slova „Mostem přes neklidnou řeku já chci ti být.“
Čínská sportovní dvojice Suej Wen-ťing, Chan Cchung.
Loni na podzim se skutečně spolu vrátili na tréninkový led. S obrovským elánem. „Nebyli jsme potom k zastavení,“ říká Chuej.
Teprve letos v únoru mohli nastoupit ke svému prvnímu závodu sezony - a hned vyhráli mistrovství čtyř kontinentů v Koreji!
„Před ním jsem spala jen tři nebo čtyři hodiny denně, tak nervózní jsem z návratu byla,“ říká Suej. Když jim v Koreji dozněla hudba, dojetím se rozplakala. Dokonce i soupeři jim tvrdili: Měli jsme slzy v očích.
Extrémní dojetí se po skončení jízdy zrcadlí v jejich obličejích také ve čtvrtek v Helsinkách. Předvedli vynikající, těžkými prvky nabitý program. Sice s pádem Suej po sólovém trojitém salchowu, zato se čtverným twistem.
„Bruslili do hudby a ne od prvku k prvku,“ chválí je v přenosu České televize rozhodčí Kateřina Kamberská. „Předvádějí vyzrálý projev. A to přesto, že je Suej o deset let mladší než Aljona Savčenková,“ zmíní německou legendu, která zatím s partnerem Massotem napjatě čeká, zda je Číňané svým vystoupením oberou o zlatý poklad.
Suej a Chan potřebovali výrazné zlepšení osobního rekordu, aby německé duo porazili. A oni to dokázali. Zvítězili o 1,76 bodu! Po šestí letech vrátili Čínu na světový trůn dvojic, na němž kdysi třikrát usedli jejich kouč Čao s partnerkou Šen a dvakrát dvojice Pang-Tong.
Čínská sportovní dvojice Suej Wen-ťing, Chan Cchung se zlatými medailemi.
„Vyprávěli jsme náš příběh,“ připomene Suej. „Byla to nesmírně těžká doba, kdy byl můj život tak bolestivý. Plakala jsem každý den. Naštěstí můj partner mi tolik pomohl, dodával mi odvahy. A já se vrátila a zahnala všechny myšlenky na bolest.“
Začátek její kariéry doprovázela kontroverze. Čínská asociace nahlásila u mezinárodní federace ISU jako její datum narození 18. červenec 1995. Čínské webové stránky však uváděly jiné datum, 7. května 1997. V tom případě by na mistrovství světa juniorů 2010 startovala už coby dvanáctiletá, a to pravidla zakazují. Čínská strana nicméně „uhájila“ její oficiální věk.
O sedm let později už na dospělé scéně nikdo ani moc neřeší, jestli je jí ve skutečnosti 21, nebo 19 let. Každopádně je stále velmi mladá. Mohou vládnout dvojicím řadu let.
Suej se po závodě sympaticky snaží hovořit s moderátorkou v hale anglicky, o což se řada čínských sportovců ani nepokusí. Co na tom, že občas odpovídá na něco úplně jiného, než zní otázka.
„Měli jsme náš sen a teď jsme na něj dosáhli,“ povídá později. „Ten salchow ale musím zlepšit. A v příští sezoně snad předvedeme opravdu nádherný program. Chceme na nejvyšším stupni stát i na olympiádě.“
