LN Už se vám zdá o koni, kterého si na olympiádě v Londýně vylosujete?
To mi připomínáte Chun-chuna, který mě shodil v Pekingu? Děkuju pěkně! (smích) Ne, o koni se mi nezdá. Zatím. Vždyť jsem se tam ještě ani nekvalifikoval.
LN Jak to udělat, abyste se kvalifikoval?
Na nedávném mistrovství Evropy v Anglii se mi to nepovedlo, a stačilo být do osmého místa. Tudíž je třeba získat v září na mistrovství světa v Moskvě medaili nebo ještě na světovém šampionátu příští rok v červnu. Anebo je potřeba udržet se na světovém žebříčku do desátého místa. To bych mohl zvládnout, je to taková moje rezervní jistota. Za poslední čtyři roky jsem v desítce pořád. Na olympiádu mohou dva z každé země, takže ještě k tomu půjde o redukovanou desítku, navíc se vyškrtnou ti, co už mají nebo budou mít účast jistou.
LN Už jste měli možnost vyzkoušet olympijská sportoviště?
Při letošním finále Světového poháru v Greenwich Parku jsme si vyzkoušeli jezdecké a běžecko-střelecké závodiště, byť ještě nebyly v definitivní podobě. Šermírna a bazén ještě nebyly hotové. S tím, co jsem viděl, jsem byl spokojený, nezamlouvaly se mi tam jiné věci. A nejen mně.
ČESKÉ NADĚJE PRO LONDÝN 2012 - ROZHOVORY LNPovede se vám olympiáda v Londýně víc než předchozí hry v Pekingu? Kterého sportovce byste chtěl v Londýně osobně potkat? V jakém sportu kromě svého byste měl na olympiádě naději na úspěch? Na jakém místě byste rád viděl olympiádu v budoucnosti? Za kolik byste byl ochotný prodat svou olympijskou medaili? |
Přesně tak. O terčích by se mi mohlo zdát taky, nejen o koni. Ale od mistrovství světa v Moskvě už by to mělo být bez problémů. V posledním měsíci jsme tomu s trenérem Jakubem Kučerou věnovali poměrně hodně energie, myslím komunikaci se světovou federací, která řešila řadu stížností. Nicméně věci se daly do pohybu a věřím, že na olympiádě už to bude v pohodě. Av září v Moskvě taky, protože terče české firmy APEOM už byly pro šampionát schváleny. Ruská federace totiž má právo vybrat si výrobce. České terče tam vyzkoušeli při letošním Kremlin Cupu a byly bezchybné.
LN Takže federace ustoupila?
Ustoupila, byl to výsledek nejen českých protestů. Když to teď v Moskvě klapne, tak je velká pravděpodobnost, že se české terče použijí i na olympiádě.
LN Na nedávném mistrovství Evropy vás postihly problémy s terči znovu.
Ne v zásadní míře. Byli tam ale závodníci ze špičky, kteří kvůli chybám terčů nepostoupili do finále.
LN Proč jste tedy jako obhájce titulu skončil třiadvacátý?
Kvůli tomu politikaření jsem si nechal odvést pozornost od závodu, prostě jsem to nezvládl. Na Evropě bylo kompletní vedení světové federace a já to řešil. Trochu jsem zapomněl, kvůli čemu tam jsem.
LN To vás to tolik rozhodilo?
Bohužel. Já už podobnou zkušenost měl, před třemi roky se na mistrovství světa v Budapešti podobně protestovalo proti zavedení závěrečného kombinovaného běhu se střelbou. Jenže tam mi závod vyšel na stříbro, tady ne. Myslel jsem, že už mě to ohrozit nemůže, ale stalo se.
LN Přitom jste známý pohodář, vypadáte, že vás nic nerozhodí.
No právě. Ale asi každého dokáže něco rozhodit. Já se přestal soustředit. Už vím, že mě rozhodí koně a terče, ale věřím, že se to opakovat nebude, že už stejnou chybu neudělám.
LN Co vás rozhodí v životě?
V životě jsem rozhozený prakticky pořád! Třeba ženské, ty mě štvou.
LN Takže jste zrovna volný?
Právě že jo. (smích)
LN Jste dvojnásobným vicemistrem světa. Nenapadlo vás někdy, že úspěchy v jiném odvětví by vám přinesly mnohem větší slávu? Nepřipadá vám, že moderní pětiboj je odstrčený?
Jsme na to zvyklí. Nejspíš to bude tím, že modernímu pětiboji málokdo rozumí. Pravidla jsou trošku složitá, složité je i udělat kvalitní televizní přenos a dobře ho okomentovat. Cesta k fanouškům je prostě složitější. Ale nechci si stěžovat. Byly časy, kdy moderní pětiboj trval pět dní, to se o fanoušcích nedalo mluvit vůbec. Nicméně si myslím, že se to zlepšuje, že víc a víc lidí ví, že pětiboj se skládá z šermu, plavání, jízdy na koni a závěrečné kombi.
LN Cítíte zájem a podporu okolí?
Blízké okolí mi přeje, to cítím. Vzdálenější okolí tolik necítím, takže nevím.
LN Na loňském mistrovství světa v Číně jste skončil sedmnáctý a na jedné webové stránce vám kdosi vzkázal: Dobře ti tak, teď si konečně můžeš dát toho vytouženého psa, ty osle. Četl jste to?
To si pamatuju. Vzniklo to tak, že nám tam v hotelu nabídli psí maso. Já řekl, že když se mi šampionát povede, tak si to psí maso dám, a objevilo se to v novinách. Ale nedařilo se mi tam, tak jsem si ho nedal.
LN A takový vzkaz vás nerozhodí?
Kdepak. Paradox je, že podobné vzkazy píší lidé z nejbližšího okolí, kteří se tváří jako největší kámoši. Nikdo se pod to nepodepíše, ale je jasné, že to může napsat jen ten, kdo pětiboj sleduje.
LN Při loňském vyhlašování nejlepších pětibojařů roku jste byl v nemocnici a trofej přebíral váš bratr-dvojče a popletl hodně lidí. To jste zinscenoval vy?
Já ho tam jen poslal, žádná velká inscenace to nebyla. Ale nakonec to vypadalo jako povedený žertík. Polovina lidí to poznala, ale druhé polovině se to muselo říct.
LN Zkusili jste víc podobných záskoků?
Takhle zásadních ne, jen párkrát ve škole.
LN Můžete to přiblížit?
Ale to je tajné a kompromitující! (smích) Oba jsme v té době studovali fakultu tělesné výchovy a sportu, bratr ji už má hotovou, já ne. Co kdyby mě za to vyloučili? Nebo dokonce zavřeli?
David Svoboda* Prvním úspěchem rodáka z Prahy byl titul juniorského mistra světa z roku 2006. V Dukle a reprezentaci jej připravuje trenér Jakub Kučera. * V letech 2008 a 2009 se stal vicemistrem světa mezi dospělými, loni vyhrál mistrovství Evropy. Na OH v Pekingu útočil na zlato, ale všechno pokazil neposlušný čínský kůň. * Svoboda ovládl dva závody SP, letos v Maďarsku a loni v Mexiku. V červnu vyhrál Kremlin Cup v Moskvě nejlepším světovým výkonem 6040 bodů. |
Tak dobrá. Brácha za mě někdy zašel na cvičení. Já za něho zaskočil taky, ale jen asi čtyřikrát. Dělal jsem za něj některé sporty, aby měl čárku za docházku. A jednou za mě psal nějaký test, protože jsem byl na závodech a nebyla šance udělat to jindy, ještě jsem neměl individuální plán.
LN Stíháte kromě pětiboje a studia i jiné sporty?
Mám rád adrenalin, skáču s padákem. To je můj doplňkový sport číslo jedna, každou volnou neděli, a aspoň jedna v měsíci se najde, strávím na letišti. V Příbrami, Klatovech, Kolíně, Jičíně, České Lípě, Hradci Králové. Mostě. V Příbrami jsem nejčastěji, tam už mě znají.
LN Prý také skáčete na gumě z mostu...
S tím jsem už přestal. Mám asi deset skoků, ale skákání s padákem je lepší. Předminulý víkend jsem si skočil z Podolského mostu na Orlické přehradě a zážitek to byl skvělý. Padák už je otevřený, jen vám ho dva lidi přidrží, a skočíte.
LN Je pro vás moderní pětiboj také adrenalin?
Býval, tak čtyři pět let zpátky. Ale časem se z toho stane rutina, teď už to takové není. Když je ovšem závod důležitý, když jde o medaili, tak je to adrenalin pořád.
LN Když nevíte, jakého koně si vylosujete, to asi také musí být adrenalin...
To jo. Ale i tohle jsem víc vnímal pár let zpátky, i na to si člověk zvykne. Teď už to takové není, ale dřív to bývaly nerváky.
LN Působíte, aspoň v pětiboji, dost sebevědomě, o olympijské kvalifikaci hovoříte s nadhledem. K tomu jste se prokousal medailemi, které jste dosud získal?
Takový jsem byl vždycky. I v době, kdy jsem za sebou ještě nic neměl. Bude to spíš od přírody. Možná jsem sebevědomý, ale i cílevědomý. Jenže těžko o tom mluvit.
LN Jak se zmíněné sebevědomí projevuje?
Hlavně v rozhovorech před velkou akcí. Po ní už to umí každý, že jo. Tedy když se něco povede. Ale troufnout si říct, že jdu na medaili... Sportovci to nemají moc rádi, takové to vyřvávání úspěchu dopředu, ale když se vás na to ptají, musíte s pravdou ven. Člověk už nějak cítí, jestli na to má, nebo ne. Potom už se jenom modlí, aby to vyšlo.
LN V tom byl nenapodobitelný váš předchůdce Libor Capalini. Před olympiádou v Aténách řekl, že si jede pro medaili, a pak získal bronz. Vy jste něco podobného řekl před zmíněným šampionátem v Číně, ale nevyšlo to...
Právě že to vždycky vyjít nemusí. Ale můj názor je, že když má šanci na zlato pět lidí, tak by všech těch pět lidí mělo říct, že chtějí vyhrát. Nemám rád alibismus. Možná to není sebevědomí, ale fakt nemám rád alibistické řeči. Přece neřeknu, že se tam chci umístit v první desítce! (smích)
LN To by od dvojnásobného vicemistra světa opravdu dobře neznělo...
No právě.
LN A není to taky trochu psychologická zbraň proti soupeřům?
To ne, to platí možná v profesionálním boxu, ale u nás ne.
LN Něco už máte za sebou, naposledy jste byl loni mistrem Evropy. Nescházejí vám v poslední době medaile?
Dva dosavadní vrcholy letošní sezony, finále Světového poháru a mistrovství Evropy, se mi moc nepovedly. První akce kvůli terčům, jinak bych byl do trojky, nejhůř do pětky, což není špatné, A Evropa? To bylo to politikaření. Ale ještě pořád mám třetí vrchol sezony, mistrovství světa v Moskvě. Individuální medaile mi samozřejmě chybějí. Pak jsou ještě medaile ze soutěží družstev, ale ty jsou důležité spíš pro pětibojaře, veřejnost je tolik nevnímá. A lesknou se míň než ty individuální, tak to beru i já.
