Přestože si hned v květnu rezervoval letenky. Ačkoliv si okamžitě vyřídil víza do USA. Byť si do kalendáře výrazně označil důležité datum 20. srpna. To se měl dostavit na první práci, zápasy kvalifikace.
V mezidobí si plnil povinnosti rozhodčích na dalších turnajích. A na jednom z nich, v Montrealu, dostal další "pozdrav" z US Open. Tenhle e-mail ho však nepotěšil. Rich Kaufman, šéf rozhodčích na newyorském turnaji, mu sdělil, že na US Open působit nemůže "vzhledem k aktuálním zákonům USA", které neumožňují využívat "služby rezidenta Íránu".
Připojená omluva a povzbuzení, že se určitě dočká působení na turnaji New Yorku v dalších letech, zklamání neutišily. Sankce Spojených států vůči Íránu rozprášily sen dvaatřicetiletého rozhodčího o US Open na padrť. "Tohle by přece neměla být záležitost politiky," řekl Borghei v rozhovoru pro New York Times, který jeho příběh zveřejnil. "S tím mám problém. Nechci mluvit o politice. Ale oni politiku a sport míchají."
Bývalý íránský tenista je zkušeným rozhodčím, soudcoval na turnajích ve třiceti zemích, stál na čáře ve finále Australian Open, sedmkrát rozhodoval ve Wimbledonu. Vlastní bronzový certifikát umpirového rozhodčího, stříbrný pro čárové sudí.
Jeho problémem jsou však víza. Obecně platí, že využívání služeb rezidenta Íránu je ve Spojených státech zakázáno, pokud nemá specifické povolení.
A Borghei žádná specifická víza, na základě kterých by mohl dostat výjimku, neměl. Zažádal – a dostal pouze turistická víza. Přesto o svůj sen dlouho bojoval. Kontaktoval národní olympijský výbor, sehnal si právníky, na amerických úřadech sháněl dodatečné informace. Ale odpovědi byly vágní.
"Politika prostupuje všechno včetně něčeho tak univerzálního, jako je sport. Někdy zapomínáme na důsledky pro jednotlivé lidi," řekl na jeho obranu advokát Farhad Alavi. Podle něj mohl Borghei s žádostí o dodatečné povolení uspět, byť by to obnášelo mimořádně komplikovaný byrokratický proces.
Jenže ten se ani neuskutečnil. A Adel Borghei v New Yorku chybí, dny tráví u známých na Floridě. A počítá ztráty. Přišel prý možná až o 3 000 dolarů. Jenže peníze, o ty mu nejde. "Pokud bych se zajímal jen o peníze, nepřijel bych. Já chci být na turnaji. Chci si prožít ten sen. Nejde o peníze ani politiku, jde o tenis."
